Cena Rudolfa Medka udělena Vladimíru Bystrovovi

Kdo jej rozkradl(privatisoval)? Z čeho fungovala Legiobanka?Z čeho byl postaven Kulaťák a luxusní pražské a myslím ,že i brněnslé vilové čtvrti?
Stalin o tom věděl a proto měl Beneše na krátkém provázku.
Snad nám pa Medek něco vysvětlí.

Ano, uz je to tady! Protizidovske spiknuti, ktere muze za vsechny neuspechy sovetskeho Ruska, hladomory, nepodareny socialist. experiment etc. Skoda, ze skoro kazda jakoby normalni diskuse o Rusku konci na dvou zaverech - jednom ideologickem a druhem xenofobnim ci antisemitskem. Pri kritickem pohledu na Rusko oponent jako Vy hned vsechny argumenty stoci bud k tomu, ze za vsechno mohou Americane se svou imperialni politikou nebo se za vsim vidi zidovske spiknuti. Jenze ono je to vzdy trochu slozitejsi... Skoda, ale s antisemity nediskutuji...

Bohužel, dozvěděl jsem se o této diskusi náhodou těsně před odjezdem z Prahy, takže mohu reagovat pouze stručně.
Podle mého soudu slova „mám rád Rusy“ nebo „nemám rád Rusy“, jsou stejně zavádějící, jako „mám rád Američany“ nebo „nemám rád Američany“, a můžeme do libosti dosazovat národy, možná obyvatele měst, nebo v horším případě rasy, věřící v to či ono až třebas po staré či mladé. Mít rád národ nebo nějakou jinou specificky profilovanou skupinu lidí je pouze ničím neospravedlnitelná paušalizace subjektivní zkušenosti, v horším případě dokonce jen pasivně převzaté. Nuže, ano, je to tak, že nemohu říci, že mám rád všechny Rusy, ale mám rád mnoho konkrétních Rusů. Stejně jako Američanů, Francouzů, Angličanů či Němců nebo Vietnamců či dalších.
Nemám rád nacionalismus až šovinismus těch i oněch, a že toho nacionalismu mají zejména příslušníci velkých národů v sobě dost, o tom snad není pochyb. Nemám rád ani paternalistický vztah příslušníků jednoho národa vůči příslušníkům druhého národa, nebo dokonce celému světu.
Přátelé a odborníci, zabývající se historií ruské poříjnové emigrace v Československu vědí, že můj otec byl po matce Angličan a po otci Rus, a já jsem naopak po matce Čech. Můj mateřský jazyk je čeština, chodil jsem do českých škol, vždy jsem byl obklopen českým sociálním prostředím a českou kulturou. Jsem Čech a jsem na to hrdý.
K Rusku mám vztah jako k zemi části svých předků, k zemi velké a touto velikostí spoutané, k zemi nesrovnatelné s žádnou jinou, ale nevím, jestli je vůbec možné srovnávat země a národy. Její sociální kód není však mým kódem, její kultura není mou kulturou, její pohled na svět a její vymezování se k němu nejsou mým pohledem a mým vymezováním. A jsem k ní kritický, jako ke kterékoliv jiné, s tím rozdílem, že ale o Rusku vím víc díky rodinné duchovní anamnéze a větší znalosti jeho jazyka, než mají jiní Češi, a proto píši – nebo přesněji psal jsem – především o něm. Nejsem ani vybaven, ani vzdělán na to, abych mohl kriticky psát o Francii, a že bychom našli jistě spoustu pro tuto zemi nelichotivých a spíš příslušníky tohoto národa tabuizovaných témat, nepíši o Anglii, ani o Americe, a tak, když už nepíši o nás, tak píši o Rusku a Rusech.
A jestliže píši o gulagu, fenoménu – s tím se nedá nic dělat – neoddělitelně vyplývajícímu z vývoje Ruska, není to proto, že můj otec tímto sociálním vynálezem ruské sovětské společnosti prošel, nikoliv, nejprve jsem musel být přemlouván, abych s touto tragickou stránkou moderních dějin seznámil čtenáře časopisu Reflex. Ale pak začali psát čtenáři, včetně těch, jichž se osobně dotýkala gulagovská zkušenost, a nebylo možné zastavit tok otázek a úsilí, dovědět se víc, nešlo sesednout z tygra. Věnoval jsem tomuto tématu více než patnáct let a stále víc jsem si uvědomoval, jak patrně ani není v silách lidského vědomí pojmout všechny hrůzné informace a pochopit, co vlastně doslova morová rána gulagu představovala. Že to bylo v Rusku a bylo to po desetiletí součástí života tohoto národa a národů, které žijí pod jeho ať už chtěným či nechtěným křídlem, je prostě tak a opravdu to nemá nic společného s tím, jestli mám rád Rusko nebo nemám rád Rusko.
A ještě poznámku na závěr. Jakékoliv srovnávání mé práce s dílem Alexandra Solženicyna je zavádějící. Solženicyn, i když psal soubornou kroniku mnoha příběhů, stále byl a je očitým svědkem. Každé osobní svědectví je však samozřejmě poplatno síle svědkovy osobnosti, jeho emočním hodnotám, jeho schopnosti oddělovat se nebo neoddělovat se od vlastní bolesti, či bolesti, o níž je vydáváno svědectví. Moje práce je pohledem na fenomén gulagu zvnějšku, pohledem pokoušejícím se o objektivizaci, ale marně se snažícím nebýt zděšeným z toho, co se všechno dovídá. A tím víc si proto uvědomujícím povinnost nemlčet a okamžitě všechno vykřičet všem lidem.
Tolik bych řekl k leitmotivu některých příspěvků v této pozoruhodné diskusi.
Pokud jde o jiné moje autorské práce, jsou mi samozřejmě blízké konzervativní hodnoty lidské společnosti a odmítám hazardování s osudem lidského rodu, jehož se dopouštějí komunisté a jejich různí souputníci. Ale to je o něčem jiném a již bohužel musím věnovat pozornost jiným povinnostem.

Obávám se, že zásadní rozdíl mezi Alexandrem Solženicynem a panem Bystrovem spočívá v tom, že Solženicyn nemá rád bolševiky a jejich zločiny ale miluje svůj národ. Pan Bystrov působí dojmem, že nemá rád Rusy a nepřipouští si myšlenku, že Rusové byli největší obětí importovaného bolševizmu a bránili se mu se zbraní v ruce nejen za občanské války ale v jednotlivých povstáních až do šedesátých let. Moje soukromá hypotéza je, že si pan Bystrov, kvůli svému persekvovanému ruskému otci, připadal v mládí jako občan druhé kategorie a vinu nedává bolševikům ale Rusům.

Hlavne ja zajimava Vase hypoteza o tom importovanem bolsevizmu. Skoro to totiz zni, jak kdyby ho do Ruska privezl nekdo jiny nez Rusove... Ze ale neslo o vuli pracujicich, jak se to 70 let podavalo, je jasne. (I kdyz ani to neni jednoznacne, vzdyt ti nemeli co ztratit). Jen nelze tak jednoznacne tvrdit, ze by se v Rusku proti bolsevizmu vzedmula nejaka obrovska vlna. Obcanska valka toho neni dokladem, to byl jen boj o majetek. A jeste vice me prekvapuje, ze to vse melo udajne trvat do 60. let. To povazujte povstani v kolchozech za antibolsevismus? Za to je sice odsuzovali, ale kolchoznici peridicky povstavali, protoze meli hlad a vse co napracovali jim vzali rekvizice, odvody, dane etc. Bylo to zase povstani proti ozebracovani a ne proti ideologii. Za cara se lidem lip nezilo (tedy te "temne" vetsine) a bolsevici slibili alespon neco. I kdyz jak to dopadlo, to vsichni vime...

Pane To je zajimave : O tom, kdo importoval komunizmus do Ruska se už lze dnes dočíst docela snadno. Ten import byl financován německým generálním štábem a realizátory byli z 80% židé, kteří se cítili v Rusku omezováni. Podívejte se na složení první sovětské vlády. Vezmeme-li v úvahu 538 nejvýše postavených osob v porevolučním Rusku, jsou to 1 Čech, 1 Maďar, 2 Gruzíni, 3 Poláci, 3 Finové, 10 Arménů, 11 Němců, 31 Rusů, 34 Lotyšů a 442 Židů (82%), A co se týká povstání, tak zdaleka nešlo jen o kolchozy. Opakovaná povstání kozáků, povstání v průmyslových centrech, dokonce i ve vojenských jednotkách. Samozřejmě, že šlo o povstání vyvolaná nelidskými životními podmínkami. To ale nic nemění na skutečnosti, že byla zamířena proti komunistickému režimu. Tvrzení, že se za cara nežilo lépe, je totální nonsens. Za carské vlád byylo Rusko největším exportérem potravin. Za bolševika je muselo dovážet. Za carské vlády do Ruska emigrovali za vyšší životní úrovní desítky tisíc lidí. Z toho mnoho tisíc Čechů. Opačným směrem emigrovali jen profesionální revolucionáři a teroristé.

Ja myslim, ze Bystrov i pri svych kvalitach, srovnani se Solzenicynem nesnese. Prece jen se asi taky pise lepe o necem co jste prozili, kuprikladu Gulag a v tom mel holt Solzenicyn to "stesti" osobni zkusenosti.

Pan Bystrov mne nemůže ničím objektivním překvapit.Přesně podle hesla:Koho chleba jíš,toho píseň zpívej!Medek,Kučera,Vlášek,to je skvadra lidí,kteří si na antikomunismu vybudovali svou existenci a nyní z toho ssají jak štěnice.Ale všeho do času!To se týká i pana Bystrova.

ANO!!!

Napsat encyklopedii Gulagu to je podle Vas taky antikomunisticka kariera??? A tentokrat placeny kym? Boze to je stale stejna ubozarna dokola. Kdo napise cokoli proti Rusku je hned placen Americany, ale co treba takhle osobni duvody, panové? Nehraji i u Vas dulezitejsi roli nez skutecna kvalita vystupu Bystrova?

Není objektivní, spíš fanatik. Viz. LN 15.3.2008. Zdar.