| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Život plný střetů – Konference věnovaná životu a dílu historika Jana SlavíkaZprávy - 12. 4. 2008 - Ve dnech 29. a 30. dubna 2008 proběhne v Národní knihovně ČR, Klementinu, konference věnovaná životu a dílu historika J. Slavíka (1885–1978), pořádaná u příležitosti 30. výročí jeho úmrtí. RuskoDnes.cz je mediálním partnerem připravované konference. 
ilustrační obrázek - Zdroj: www.nkp.cz/slk Doprovodnou akcí je výstava Jan Slavík a Rusko umístěná v prostorách Slovanské knihovny (3. patro Klementina). Akci pořádá Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna za podpory Slovanského ústavu Akademie věd ČR, Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Jako mediální partner této akce Vám přinášíme zprávu o aktuálním programu konference.
Úterý 29. dubna9.30 zahájení
9.45 Slovo úvodem (Jaroslav Bouček)
Jan Slavík historik a publicista10.00 – 10.20 Martin Kučera – Jan Slavík – filozof dějin
10.20 – 10.40 Zdeněk Beneš – Jan Slavík v českém historiografickém kontextu
10.40 – 11.00 Jaroslav Bouček – Jan Slavík – novinář
11.00 – 11.20 Petr Středa – Fenomén revoluce v historickém myšlení Jana Slavíka
11.20 – 11.45 Diskuse
11.45 – 12.45 Přestávka na oběd
12.45 Zahájení výstavy Jan Slavík a Rusko (výstavní prostory Slovanské knihovny, 3. patro Klementina)
Jan Slavík a problematika českých dějin13.15 – 13.35 Jiří Štaif – Jan Slavík a „necechovní“ diskurz. Sociální dějiny mezi světovým názorem, historickým konceptem a historikovým habitem
13.35 – 13.55 Miloš Havelka – Max Weber ve sporu o smysl českých dějin aneb o Slavíkově čtení novokantovské metodologie věd o kultuře
13.55 – 14.15 Martin Nodl – Jan Slavík a počátky českého národa: mezi metodologií a ideologií
14.15 – 14.35 Petr Čornej – Jan Slavík v kontextu české husitologie první poloviny 20. století
14.35 – 14.55 Jiří Brabec – Jan Slavík a Tomáš Garrigue Masaryk
14.55 Diskuse
Středa 30. dubnaJan Slavík a Rusko
10.00 – 10.20 Vratislav Doubek – Slavíkovo pojetí carského Ruska
10.20 – 10.40 Ľubica Harbuľová – V. I. Lenin z pohľadu Jana Slavíka
10.40 – 11.00 Václav Veber – Ruská revoluce a sovětské Rusko pohledem Jana Slavíka
11.00 – 11.20 Jiří Vacek – Reportážní svědectví západních intelektuálů o Sovětském svazu dvacátých a třicátých let dvacátého století
11.20 – 11.40 Miluša Bubeníková – Jan Slavík a ruská emigrace v Československu
11.40 – 12.00 Lukáš Babka – Jan Slavík a Ruský zahraniční historický archiv
12.00 Diskuse
Konference se koná ve dnech 29. a 30. dubna 2008 v Národní knihovně ČR, Klementinum 190, Praha 1, zasedací sál, 1. patro.
Aktuální program ve formátu pdf zde.
O Janu SlavíkoviPhDr. Jan Slavík, historik, kterého T. G. Masaryk zvolil k doplnění svého největšího díla „Rusko a Evropa“, byl nejvýraznější osobností generace českých historiků, která začala vědecky pracovat v průběhu první světové války a bezprostředně po ní. Svou badatelskou dráhu začal jako student Josefa Pekaře. V meziválečném období Slavík vynikl jako náš nejlepší znalec moderních ruských dějin a sovětského politického systému a přední expert na problematiku ruského revolučního hnutí.
Svou zarputilostí, morální pevností, ale též osobní neústupností si záhy znepřátelil nejen své učitele Josefa Pekaře a Jaroslava Bidla, ale i četné představitele odborných, politických a žurnalistických kruhů. Aktivně se zapojil do diskusí o smyslu českých dějin, do sporů o husitství i do tehdejších úvah o smyslu a směřování ruské revoluce. Jeho exaktní vědecký přístup způsobil, že byl komunisty vnímán jako zastánce krajní pravice a pravicí naopak osočován z příchylnosti k bolševictví. Jako člen tzv. Historické skupiny, klubu marxisticky zaměřených vědců, připravil tři svazky dodnes ceněného sborníku Dějiny a přítomnost. Od konce dvacátých let byl řádným členem Slovanského ústavu, řadu let působil jako redaktor časopisu Slovanský přehled.
Od konce dvacátých let do roku 1939 vedl světoznámou archivně-dokumentační instituci sídlící v Praze – Ruský zahraniční historický archiv. Část sbírek tohoto archivu byla po roce 1945 předána pražské Slovanské knihovně. Je též Slavíkovou zásluhou, že archiv shromáždil rozsáhlou sbírku periodik vydávaných v letech 1918–1945 po celém světě příslušníky ruské, ukrajinské a běloruské emigrace, kterou nyní spravuje Slovanská knihovna a jež byla v roce 2007 zapsána na seznam světového písemného kulturního dědictví Memory of the World (Paměť světa) organizace UNESCO.
Po roce 1945 byly Slavíkovy veřejné aktivity značně omezeny a po Únoru byl umlčen zcela. Bylo mu znemožněno publikování i veřejné vystupování. Krátkého návratu se dočkal až v roce 1968. Zemřel v ústraní 9. května 1978 ve věku devadesáti tří let.
RuskoDnes.cz (redakceruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
