ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
20. 5. 2024 | 21:34:39
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 

Úvaha nad filmy z Řitky

Kultura - 27. 11. 2006 - Zdá se téměř neuvěřitelné, aby se v dnešní komerčnímu úspěchu podmíněné době někdo vrhnul na vydávání starých sovětských válečných filmů. I když na druhou stranu i na nostalgii se dá vydělat...

Jdi a dívej se - Zdroj: Řitka video, s.r.o.

Jdi a dívej se - Zdroj: Řitka video, s.r.o.

To si zřejmě uvědomuje i společnost Řitka video, s.r.o. V její nabídce najdeme jednak absolutní skvosty ruské, respektive sovětské kinematografie, ale také díla (sovětské, československé či polské produkce) mírně řečeno problematická. Proti sobě stojí snad nejsugestivnější válečný film Jdi a dívej se a seriály typu Čtyři z tanku a pes, Kapitán Kloss či 17 zastavení jara. Nechci hodnotit míru ideologie v uvedených seriálech. Podstatné je, že se v žádném případě nejedná o hodnotnou filmovou ani televizní tvorbu a opravdu se sází jen na nostalgii (jako malá jsem nosila v peněžence fotografii 4 tankistů a psa). Pro srovnání nemusíme chodit daleko. Nedávno televize Prima vysílala film Karla Kachyni Král Šumavy z roku 1959. Nevím, jak to tenkrát na hranicích probíhalo, respektive jak bych se jako voják československé lidové armády zachovala. Asi bych střílela, pokud bych nechtěla, aby někdo zastřelil mě. Bála bych se! Pozor, neobhajuji politiku uzavřených státních hranic ani tehdejší hysterii ze „všudepřítomných imperialistů, před kterými je nutno mít se na pozoru"! Nehodnotím obsah, jen chci říci, že z filmového hlediska je Král Šumavy mistrovské dílo (otázkou samozřejmě zůstává, lze-li oddělit formu a obsah, viz např. Leni Riefenstahlová či Sergej Ejzenštejn). A na druhou stranu tolik diskutovaný seriál 30 případů majora Zemana je natočen opravdu velmi neobratně a nebýt vynikající Liškovy hudby, člověk by se musel smát i u scény s převaděčkou Stellou Zázvorkovou topící se v bažině.

Nerada bych ovšem Řitku vinila z něčeho, co je možná naprostou obchodní nutností. Aby mohlo vydavatelství uvádět na český trh filmy jako ...A jitra jsou zde tichá (...A zori zdes tichije, S. Rostockij, 1972), Balada o vojákovi (Ballada o soldate, G. Čuchraj, 1959), Jeřábi táhnou (Letjat žuravli, M. Kalatozov, 1957) nebo již zmiňovaný Jdi a dívej se (Idi i smotri, E. Klimov, 1985), na kterých zcela jistě prodělá, musí je doprovodit i zaručenými kasovními trháky, v tomto případě seriály východoevropského bloku, uváděné ve své době na všech televizních obrazovkách Varšavské smlouvy. Projdete-li se internetem v těchto zemích, narazíte na různé webstránky a fankluby Kapitána Klosse, Majora Zemana atd. Za zmínku ale také stojí článek Jaroslava Šajtara v časopisu Reflex o historických souvislostech seriálu Čtyři z tanku a pes, který ukazuje, že i do seriálů tohoto typu mohly proniknout „nesmělé náznaky” skutečnosti (polsko-sovětské vztahy).

Otázka tedy nezní co s Řitkou, ale co s námi? Nenechme se unést nostalgií a dojetím nad vlastním mládím (na Janka, Gustíka a další tankisty se dnes opravdu už nedá dívat), ale připomeňme si 2. světovou válku těmi nejlepšími válečnými filmy.

V souvislosti s tímto článkem se nabízí diskuse na téma, mají-li se normalizační seriály a filmy ještě dnes uvádět v televizi? Myslím si, že tak, jak to činí Nova nebo Prima ne, ale u těch se tomu nemůžeme divit, to jsou komerční stanice. Vzpomeňme si ale na první uvedení seriálu 30 případů majora Zemana v České televizi po roce 1989. Vznikl jakýsi komponovaný pořad s předmluvou k filmu, po níž následoval příslušný díl seriálu, po něm byl odvysílán dokumentární film ukazující, jak konkrétní události ve skutečnosti probíhaly, a následovala diskuse ve studiu. Zpravidla tam seděli opět historici a novináři, někdo z herců a také pamětníci konkrétních událostí zobrazených v seriálu. Ač byl celý projekt napadán ze všech stran (protestovala například i Konfederace politických vězňů), myslím si, že měl smysl. Vzdělával, bořil některé mýty své doby, vyvolal polemiku a v neposlední řadě uspokojil i nostalgií posedlé diváky.

V současné době Česká televize vysílá v cyklu Před železnou oponou opět ideologicky velmi sporné filmy. Jenomže tentokrát bez jakéhokoliv vysvětlení před uvedením, bez nějaké diskuse... Prostě naservíruje v neděli odpoledne jeden ideologicky vadný český film a po něm následuje ideologicky vadný americký film. Diváku, poraď si sám!

Marta Nováková (Marta.Nruskodnes.cz)

Vytisknout článek

Komentáře čtenářů


Autor: Pitr   Vloženo: 24. 3. 2008 | 20:25:43
Já si filmy od Ritky kupuji jadnak aby jsem si udělal obrázek jak jsem to vnímal kdysi jako dítě nebo jako náctiletý, protože mně vždycky 2svět. válka zajímala.Vůbec to nevidím tak černě propaganda je někde sice opravdu drsná naposled jsem byl úplně vyvedeny z filmu pád Berlína kde Göringa hrál Werich( samozřejmě ne obsazením ale textem).Na druhou stranu si americká propaganda s tou sovětskou v ničem nezadá,akorát to umí víc komerčně a líbivěji zpracovat.
Válečné filmy
Autor: Přemysl Martinek   Vloženo: 4. 12. 2006 | 13:33:06
Autory ideologicky deformovaných filmů je velmi těžké hnát k nějaké odpovědnosti. Riefenstahl a Ejznštejn nenatočili o nic jiné filmy než většina českých režisérů, kteří se v průběhu své kariéry zapletli s komunistickým režimem. V našem prostředí můžeme ještě negativně vnímat, když se takový autor tváří jako morální autorita, ale to si myslím, že není problém ani jedné z osobností, kvůli kterým se tu rozhořela diskuse. Válka ve filmu byla vždy zobrazovaná ideologicky. Už jen archetypy postav válečného filmů nebo struktura některých klíčových sekvencí vypovídá o romantizované představě války. Už od začátku historie filmu se válečné scény dokumentárního charakteru natáčeli jako rekonstrukce. Vytvořil se tak jakýsi "vyprávěcí rámec" podle kterého se postulovala i základní pravidla žánru. To platí jak pro ruskou, tak americkou produkci. I když samozřejmě politika právě tento žánr velmi deformovala. Společnost Řitka dělá podle mne dobrou práci. V distribuci se díky ní objevují filmy, ke kterým se divák jen velmi těžce dostává a které mu nabízejí různě zpracované válečné téma. O kvalitě filmů se musí přesvědčit sám divák a to je myslím si optimální kritérium. Když dřív běžel Major Zeman v televizi, nebylo pro bežného diváka možné vůbec řešit co je a co není manipulace s fakty. Dneska má k ruce tisíce zdrojů. Navíc se radikálně změnila i společenská atmosféra a i když se na podobná "díla" někdo dívá s nostalgií, nepřeceňoval bych jejich vliv na aktuální dění v naší společnosti. Na čtyři v tanku a pes se opravdu nedá koukat, ale to snad dojde i nostalgikům. Daleko zásadnější problém vidím v takových těch "normálních", normalizačních diváckých filmech, které dodnes vnímáme jako zcela přirozené, nápadité a zábavné. To se dostáváme do roviny "války" uvnitř společnosti, pro kterou válečné události neměly a dnes již téměř nemají žádnou hodnotu. Šokující je třeba pohled na normalizační zpravodajství, po kterém dnes ani pes neštěkne. Z ideologicky pokřiveného obrazu války v hraných filmech se nemusíme hroutit. Jsou ovšem filmy a žánry, kde otázka po splouvině autora nebo po jakési obecné "závadnosti" díla zaznít může. Bohužel ale nezaznívá.
???
Autor: P. M.   Vloženo: 29. 11. 2006 | 21:58:32
Tak on už i Ejzenštejn a Šostakovič vadí? Ach jo, to je svět... Kdo bude další? Godard? Sartre? Le Curbusier?
Re: tak pozor!!!
Autor: Marta Nováková   Vloženo: 30. 11. 2006 | 12:45:14
Ale, ale, ale! Čtěte pozorněji! Nevadí ani Ejzenštejn (na jeho filmech jsem se hodně naučila) ani Šostakovič! To přeci neříkám! Já mám pořád jen zmatek v tom, že některé tvůrce po právu odsoudíme za jejich, když ne kolaboraci, tak alespoň spolupráci s režimem (a třeba ho "jen" velmi pragmaticky využívali - to si myslím, že je případ jak Riefenstahlové, tak zmiňovaných 2 filmů Ejzenštejna, nebo to byla otázka přežití - viz právě Šostakovič) a jiné ne! Nemusíme je hned odsuzovat, ale rozhodně o tom můžeme diskutovat. Tož tak...
Re: Proč Ejzenštejn?
Autor: Marta Nováková   Vloženo: 29. 11. 2006 | 1:14:57
No, s Ejzenštejnem je to opravdu problém, kterému se ale všichni obloukem vyhýbají. Galina Kopaněva (nesporná autorita a odbornice na ruský/sovětský film) také kategoricky odmítá klást ho na stejnou úroveň s Riefenstahlovou. Ale proč? Řeším to už několik let a stále v tom nemám jasno. Vám nevadí fatální zkreslování historie např. ve filmu "Deset dní, které otřásly světem" (Okťabr, 1927)? Neříkám, že Ejzenštejn byl nějaký bolševik, komunista, ne, on byl spíše velký pragmatik, který se nerozpakoval vzít jak "Potěmkina" (Křižník Potěmkin, Braněnosec Potěmkin, 1925), tak Deset dní... jako zakázku, kterou sice geniálně zpracoval a v praxi si ověřil své teoretické poznatky, ale to že je ideologicky vadná, lživá, jaksi neřeší. Byla Riefenstahlová přesvědčená nacistka? Myslím si, že nebyla. Prostě se chytla příležitosti a geniálně zpracovala (rovněž na zakázku) bohužel také ideologicky velmi vadné události. To je otázka charakteru, morálky. Ano, Ejzenštejn to pak neměl se svou další tvorbou jednoduché, spoustu jeho projektů mu nedovolili z politických důvodů realizovat (Americká tragédie, Běžin lug...), pak natočil úchvatný film "Ivan Hrozný", ale já opravdu nevím co si s tím počít. Vždyť já si nevím rady ani s tím Šostakovičem, u kterého je evidentní, že mu neustále hrozilo zatčení, deportace atd. A ani nedávno vydané jeho paměti ("Svědectví", nakl. AMU, 2005) mi to neosvětlili. Navíc si člověk stále klade otázku, jak by se zachoval sám, kdyby byl v takové situaci!? A co s Hendrikem Höfgenem (hl. hrdina knihy Klause Manna "Mefisto", i když já mám na mysli spíše toho filmového - Isztván Szabó "Mefisto", 1981)? Vůbec nechci soudit, jen se snažím na všechny dívat stejnou optikou, což, uznávám, je možná problém.
K Vaší další poznámce na téma "špatných" a "dobrých" filmů jen tolik: Ano, např. zrovna ...A jitra jsou zde tichá působí dnes s těmi svými barevnými retrospektivami velmi směšně, ideologie je tam také, ale (spolu s dalšími vyjmenovanými filmy) mají prostě jinou kvalitu a právě proto převyšovala (převyšovaly - další vyjmenované filmy) ostatní filmy na stejné téma. Proč dostali "Jeřábi táhnou" cenu v Cannes? Protože zpracovali stokrát zpracované téma naprosto jinak, nově... Navíc mají v sobě neskutečné emoce, které se přenášejí na diváka! Funguje tam ta katarze, což se o tankistech ani o Klossovi říci rozhodně nedá.
Ech, celé je to na delší diskuzi! Ale však co!? Toto je ideální prostor! Pište!
Proč Ejzenštejn?
Autor: M.P.   Vloženo: 28. 11. 2006 | 18:12:34
Nerozumím tomu, proč je v kategorii lidí jako Riefenstahl také S. Ejzenštejn? To kvůli Potěmkinovi? Ale pak zas na druhou stranu - vždyť Ivan Hrozný je sám Stalin! A před represemi zachranila Ejzenštejna jen jeho smrt. Zdá se mi, že to všechno mícháte dohromady bez ohledu na autorovu motivaci k takové tvorbě (přesvědční, experiment, objednávka apod.) a na politický kontext.
Jinak to jak píšete, že ty „špatné“ filmy mají vlastně nkl. Řitka zaplatit ty jakoby dobré filmy, tak na to pozor, protože zmiňované válečné filmy, které uvádíte jsou motivovány ideologicky možná méně, ovšem stále velice výrazně. A některým scénam z nich se lze také dobře zasmát. Takže pak z nich zůstává jen ta zajímavá forma, stejně jako z Leni Riefenstahl.
M.P.
 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz