Peripetie rusko-íránské atomové spolupráce

Politika - 22. 12. 2006 - Výkladní skříň bezproblémových rusko-íránských vztahů – společná výstavba atomové elektrárny u jihoíránského přístavu Búšehr – prochází nejkomplikovanější fází od začátku celého projektu. Zakázka za více než 800 milionů USD dostala ruskou diplomacii mezi dva mlýnské kameny, které se v posledních týdnech stále více přibližují...

Ministr zahraničí Íránu M. Mottakí - Zdroj: Lenta.ru

Hlavním tématem jednání skupiny 5+1 Rady bezpečnosti OSN, která proběhla na sklonku prvního prosincového týdne v Paříži, byla chronická otázka sankčních opatření proti Íránu za nedodržování zásad mezinárodní bezpečnosti. Ruský postoj (jako člena s právem veta) je v této otázce dlouhodobě konzistentní – staví se zásadně proti všem navrhovaným opatřením, která by mohla poškodit vztahy s Íránem a zamezit dovozu jaderné technologie a paliva. Rozsáhlé sankce, které navrhují Spojené státy, jsou proto pro Rusko, stejně jako pro podobně zainteresovanou Čínu, naprosto nepřijatelné.

Začátky složitého hledání kompromisu, který by uspokojil všechny zúčastněné, blokovala podle nejmenovaného evropského diplomata zejména „propast mezi postoji Ruska a Spojených států“(Radio Liberty). Jednání však postupovala nezvykle rychle kupředu a během následujícího týdne byly hotovy první obrysy nového dokumentu.

„Základní parametry rezoluce byly schváleny. Jsme spokojeni, že naši kolegové v podstatě přijali ruskou koncepci rezoluce,“ uvedl podle agentury RIA Novosti zástupce Ruska při OSN Vitalij Čurkin. Rada bezpečnosti byla podle jeho slov v klíčových otázkách solidární a konstruktivní. Pokud budou jednání pokračovat v podobném duchu, do konce roku by mohl být proces završen. (RIA Novosti)

Podle slov ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se přijatý koncept nijak nedotýká výstavby první íránské jaderné elektrárny v Búšehru: „Obnovený projekt pouze omezuje dodávky technologií na obohacování uranu, chemické zpracování vyhořelého jaderného paliva, výstavbu těžkovodního reaktoru a na výrobu prostředků ke konstrukci jaderných zbraní.“(RIA Novosti)

Reakce jeho íránského protějšku Manučehra Mottakího překvapení nepřinesla: „Írán bude jakoukoli rezoluci vedoucí k sankcím považovat za nepřátelský krok.“ (RIA Novosti) Následný apel na všechny zúčastněné strany, aby hledaly řešení, které bude vyhovovat všem (tedy i Íránu), je stokrát obehraná písnička, jež má za cíl jediné – zakonzervovat současný stav a poskytnout Íránu dostatek času na náročný jaderný výzkum a vývoj.

Postavení ruských vyjednavačů komplikuje především fakt, že účetní knihy z projektu v Búšehru jasně ukazují na íránské průtahy při financování výstavby. Za poslední dva měsíce narostlo manko íránské vlády až na 37 milionů USD. (Gazeta.ru) Návštěva šéfa vládní agentury Rosatom (a bývalého premiéra) Sergeje Kirijenka v Teheránu nepřinesla kýžené výsledky. Obvyklé diplomatické floskule o nezbytnosti rozvoje vzájemné spolupráce nezastřely neochotu jednoznačného íránského vyjádření.

Celá záležitost má jasně přehlédnutelné politické pozadí. Snaha Íránu používat Rusko jako „trojského koně v Radě bezpečnosti“ získává poslední dobou značné trhliny. Rusko se v očích svého jižního partnera příliš soustředí na své vlastní cíle a nechává Írán na holičkách – ten vyjádřil své pocity poklesem iniciativy ve společném projektu. Prezident Ahmadínežád považuje celou záležitost za věc své osobní prestiže a chápe, že případný neúspěch by znamenal oslabení jeho tvrdého křídla na íránské mocenské šachovnici. Všechny prostředky, které by Rusko přesvědčily (nikoli však popudily), jsou proto vítány.

Práce na výstavbě jaderné elektrárny Búšehr, jejíž technologickou část zajišťuje ruská agentura Atomstrojexport, zatím běží podle dlouhodobého plánu. Termín jejího spuštění, který byl stanoven na září příštího roku, není podle šéfa agentury Sergeje Šmatka ohrožen. Všechny důležité problémy (včetně finančních) budou však posouzeny na jednání, které proběhne na začátku nového roku v Teheránu.

Zda bude v té době již v otázce sankcí rozhodnuto, není stále jasné. Na otázku zahraničních novinářů, zda bude rezoluce přijata do Vánoc, odpověděl šéf ruské mise u OSN Vitalij Čurkin, že je to úplně možné, dodal však, že v Rusku se slaví Vánoce 7. ledna. (Gazeta.ru)

Související články:

Petr Pešek (Petr.Pruskodnes.cz)

Vytisknout článek