Eldar Rjazanov – profil režiséra

Kultura - 20. 3. 2007 - Na letošním Febiofestu 2007 budou v rámci sekce Osobnosti uvedeny filmy ruského režiséra Eldara Rjazanova, jenž letos oslaví životní jubileum. Vzhledem k tomu, že jeho filmy jsou u nás známé spíše střední a starší generaci, připravili jsme pro vás profil této dnes už legendy sovětské/ruské kinematografie.

Eldar Rjazanov – Zdroj: Wikipedia

Eldar Rjazanov (nar. 18. listopadu 1927)

Studoval na VGIKu u Georgije Kozinceva, světoznámého režiséra takových filmů, jako je Plášť, Nový Babylon, Sama (natočeno spolu s Leonidem Traubergem), Hamlet, Don Quijote, Král Lear (samostatně). V té době na škole ještě působil i Sergej Ejzenštejn, který měl na mladého Rjazanova velký vliv. VGIK absolvoval dokumentárním filmem Studují v Moskvě (Oni učatsja v Moskve), který natočil společně se svou spolužačkou Z. P. Fominovovou, a i v následujích letech se věnoval dokumentu.

V polovině padesátých let se Rjazanov stává zaměstnancem filmového studia Mosfilm a společně s S. N. Gurovem natočil první sovětský širokoúhlý film – revue Jarní hlasy (Vesennije golosa). Film měl obrovský úspěch, takže o Rjazanovově kariéře bylo rozhodnuto. Sám ředitel Mosfilmu (a také režisér) I. Pyrjev „nařídil“ Rjazanovovi natáčet komedie, což se ovšem mladému režisérovi moc nelíbilo. Několikrát se pokusil odmítnout následující zadání, film Karnevalová noc (Karněvalnaja noč, 1956). Ten ovšem navázal na úspěch Jarních hlasů. Svou první filmovou roli zde dostala i mladá herečka Ludmila Gurčenková.

Nasledovaly filmy Dívka bez adresy (Děvuška bez adresa, 1957), Husarská balada (Gusarskaja ballada, 1962), Dejte mi knihu přání a stížností (Dajtě žalobnuju knigu, 1964), Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku (Něverojatnyje priključenija italjancev v Rossiji, 1974). V roce 1961 s velkými problémy natočil filmovou satiru Člověk odnikud (Čelovek niotkuda). V kinech se ale kvůli zásahu cenzury jen mihnul. V roce 1966 natáčí film Pozor na auto (Beregis avtomobilja) – obecně jeho nejuznávanější film. Ačkoliv scénář vycházel z městské anekdoty o ušlechtilém zlodějíčkovi aut, režisérovi se podařilo přesně vystihnout obecné životní karamboly a ukázat typické lidské vlastnosti.

Právě v šedesátých letech se kolem Eldara Rjazanova vytvořil umělecký tým jeho stálých spolupracovníků: scenárista Emil Braginskij, hudební skladatel Andrej Petrov, kameraman Vladimír Nachabcev a herci Jurij Jakovlev, Andrej Mironov, Jevgenij Jevstignějev a Valentina Talyzina. Často pracovali s nevěrohodným či extravagantním námětem, který ale zasadili do reálné doby a reálného prostředí, což vytvářelo zvláštní životní situace, směsice smutného a veselého, směšného a žalostného. S řadou dalších společných filmů se postupně formoval Rjazanovův režisérský rukopis. Jeho oblíbeným žánrem byla tragikomedie, často ve svých filmech velice jemně pracoval s poezií, hudbou a písněmi.

V roce 1984 natočil svéráznou adaptaci Ostrovského hry Bez věna s Nikitou Michalkovem v hlavní roli – Krutá romance (Žestokij romans). Ačkoliv byl film divácky velmi úspěšný (a to nejen v Sovětském svazu), vyvolal v tisku rozsáhlou a zásadní diskusi na téma přepisů klasiky. Rjazanov zvolil koncepci výpravného velkofilmu, vyšperkovaného zpívanými romancemi na texty Belly Achmadulinové, Mariny Cvetajevové aj. Domácí kritika mu vytýkala dopsané motivy a dotvořené situace, které směřují drama k moralistnímu melodramatu, i vychýlení postav z dobové společenské a psychologické konvence. Na druhé straně přiznávala, že velkolepé záběry Volhy obohacují atmosféru filmu, zatraktivňují jeho vizuální stránku.

V polovině osmdesátých let vedl televizní pořad Kinopanorama a natočil řadu autorských televizních filmů.

V roce 1991 se režisér „vrací“ filmem Nebesa obetovannyje, tragikomickým příběhem o bezdomovcích, kteří žijí na městském smetišti. Bojují o své místo na slunci, potýkají se s městskými radními a nakonec jim pomůže opravdový zázrak. Film získal v Rusku cenu NIKA (obdoba Českého lva) – nejlepší film roku 1991.

V roce 2002 se Eldar Rjazanov stal prezidentem Ruské akademie filmového umění NIKA. O tři roky později byl otevřen filmový klub Eldara Rjazanova, který se měl stát, podle vyjádření samotného režiséra, „svérázným střediskem národní komedie“. Ve třech sálech se promítají komediální filmy ruských, ale i zahraničních režisérů, pořádají se různá setkání, koncerty.

Eldar Rjazanov je nositelem mnoha státních i zahraničních vyznamenání, jeho filmy byly oceněny na mezinárodních festivalech a on sám je na festivalech častým členem poroty.

Na Febiofestu 2007 uvidíme tyto Rjazanovovy filmy:

Služební román (Služebnyj roman, 1977, 149 min., SSSR)

Promítání: 28. 3. 2007, 14:30, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1

Krutá romance (Žestokij romans, 1984, 136 min., SSSR)

Promítání: 28. 3. 2007, 22:00, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1

Garáž (Garaž, 1979, 96 min., SSSR)

Promítání: 28. 3. 2007, 17:00, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1

Andersen. Život bez lásky (Anděrsen. Žizň bez ljubvi, 2006, 137 min., Německo, Itálie, Rusko, www.andersenfilm.ru

Promítání: 27. 3. 2007, 21:45, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 3

28. 3. 2007, 19:30, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1

Filmografie:

Dokumentární filmy a filmy o přírodě

1950 — Oni učatsja v Moskve (s Z. P. Fominovovou)

1951 — Doroga imeni Oktjabrja (s L. Děrbyševovou)

1953 — Tvoji knižki (s Z. P. Fominovovou)

1953 — Nedaleko ot Krasnodara

1954 — Ostrov Sachalin

1955 — Vesennije golosa (s S. N. Gurovem)

Hrané filmy

1956 — Karnavalnaja noč

1957 — Děvuška bez adresa

1960 — Soveršenno serjozno

1961 — Čelověk otnikuda

1962 — Gusarskaja ballada

1964 — Dajtě žalobnuju knigu

1966 — Beregis avtomobilja

1968 — Zigzag udači

1971 — Stariki-razbojniki

1973 — Neverojatnoje priključenija italiancev v Rossiji

1975 — Ironija sudby, ili s ljogkim parom!

1977 — Služebnyj roman

1979 — Garaž

1980 — O bednom gusare zamolvitě slovo

1982 — Vokzal dlja dvojich

1984 — Žestokij romans

1987 — Zabytaja melodija dlja flejty

1988 — Dorogaja Jelena Sergejevna

1991 — Nebesa obetovannyje

1993 — Predskazanije

1996 — Privet, duralej!

2000 — Staryje kljači

2000 — Tichije omuty

2003 — Ključ ot spalni

2006 — Andersen. Žizň bez ljubvi

2006 — Karnavalnaja noč 2, ili pjatděsjat let spustja

Marta Nováková (Marta.Nruskodnes.cz)

Vytisknout článek