ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
6. 4. 2020 | 17:05:14
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 ilustrační foto

Vladimír Sorokin – profil spisovatele

Kultura - 23. 4. 2007 - V souvislosti s českým premiérovým uvedením divadelní hry Dostojevskij trip (repríza 30. dubna 2007 ve 20:00 hod. v klubu Rock Café) představujeme jejího autora, současného ruského spisovatele Vladimíra Sorokina...

Vladimír Georgijevič Sorokin (7. srpna 1955) vyrůstal na moskevské periferii, v roce 1977 ukončil Moskevský institut nafty a zemního plynu, ale v oboru nikdy nepracoval. Odmítl vstoupit do Komsomolu, a tak byl po roce vyhozen ze svého prvního zaměstnání v časopisu Směna (Smena). Začínal jako výtvarník, zabýval se knižní grafikou (ilustroval a graficky navrhl více než padesát knih) a konceptuálním uměním.

První literární pokusy spadají do počátku 70. let (v roce 1972 mu vychází báseň Za kadry něftjanikov), jako spisovatel se však vyprofiloval ve společnosti spisovatelů moskevského undergroundu 80. let.

V roce 1985 publikuje pařížský časopis А-Я šest Sorokinových raných povídek a v témže roce opět ve francouzském nakladatelství (Sintaksis) vychází jeho román Fronta (Očereď). Sorokinova díla nemohla být v Sovětském svazu vydávána. Až v roce 1989 rižský časopis Rodnik otiskl několik spisovatelových povídek a postupem času Sorokin proniká i do dalších časopisů.

Rokem 1992 se Sorokin dostává do širšího povědomí – v časopisu Iskusstvo kino je otištěn román Fronta a vychází mu kniha povídek, která je spolu s rukopisem románu Serdca četyrjoch (Srdce čtyř) nominována na ruskou Bookerovu cenu (Russkij Buker, obdoba britské The Man Booker Prize). Stále je však považován „jen“ za experimentátora, byť důležitého, o kterém si nebyl nikdo jistý, zda svými bizarními literárními obrazy násilí, nekrofilie a sexu pouze samoúčelně ale efektně šokuje, nebo skrze ně rozkrývá temné stránky společnosti. Jak uvádějí autoři Lexikonu ruských avantgard 20. století Tomáš Glanc a Jana Kleňhová, Sorokin ve svých dílech obvykle výstižně imitoval jednotlivé způsoby psaní a poté je nechal projít drastickým rozvratem, při němž se odhalily „vnitřnosti“ kánonu, jeho pozitivní i negativní síly. Pohrával si se stylem kriminálního thrilleru (Serdca četyrjoch), budovatelského románu (Tridcataja ljubov Mariny, česky Třicátá Marinina láska), psychedelické literatury (Dostojevskij trip), klasické literatury (Roman), aby pak čtenáře vždy šokoval výsledným uchopením látky..

Počínaje románem Modré sádlo (někdy také překládáno jako Teplé sádlo, popř. Modrý tuk, Goluboje salo, 1999) se ze Sorokina stává autor bestsellerů (Pir, 2000, Hostina; Ljod, 2002, Led; Puť Bro, 2004, Cesta Bro) a prominent ruské literární scény. Jeho zatím poslední kniha se jmenuje Děň opričnika (Den opričníka, 2006) a stala se literární událostí roku. Alegorický příběh z blízké budoucnosti (rok 2028) popisuje jeden den opričníka Andreje Danieloviče Komjagy. Středověké reálie se mísí s těmi z roku 2028 a výsledný obrázek není nepodobný současnému Rusku.

Na jedné straně jsou Sorokinovy knihy překládány do mnoha světových jazyků a vydávány v prestižních nakladatelstvích, na straně druhé jsou veřejně páleny a odsuzovány.

Vladimír Sorokin kromě povídek, románů a divadelních her napsal také několik filmových scénářů (např. k filmu Moskva režiséra Alexandra Zeldoviče nebo k filmu 4 režiséra Ilji Chržanovského) a dokonce i libreto k opeře L. Děsjatnikova Děti Rozentalja.

V roce 2001 získal Vladimír Sorokin hned dvě ruská prestižní ocenění za literaturu – cenu Národní Booker (Narodnyj Buker) a Cenu Andreje Bělého. Je členem ruského PEN klubu.

V češtině vyšly tyto knihy: Fronta (Očereď) – překlad Jakub Šedivý, nakladatelství Malá Skála, 2003, Třicátá Marinina láska (Tridcataja ljubov Mariny) – přeložil Libor Dvořák, nakladatelství Český spisovatel, Praha 1995



(Zdroj: Glanc, T., Kleňhová, J.: Lexikon ruských avantgard 20. století. Praha, Libri, 2005.)

Další články a odkazy:

Tomáš Glanc: Narkotická literatura podle Sorokina

Marta Nováková: Česká premiéra hry Vladimíra Sorokina Dostojevskij trip

Vladimír Sorokin: Fronta (ukázka, česky)

Vladimír Sorokin: Šči (ukázka, česky)

Vladimír Sorokin: Teplé sádlo (ukázka, česky)

Oficiální stránky Vladimíra Sorokina

Machoninová Alena: Den opričnika

Marta Nováková (Marta.Nruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz