ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
25. 4. 2024 | 9:49:28
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 

Na politickou závěť je ještě brzy, vzkazuje prezident Putin

Politika - 27. 4. 2007 - V kremelském Mramorovém sále poosmé vystoupil prezident Putin se svým každoročním projevem o stavu země, adresovaném prostřednictvím Federálního shromáždění občanům Ruska. Již tradičně však tento projev bývá také svébytným způsobem sdělování závažných rozhodnutí zahraničním partnerům a mezinárodnímu společenství.

Vladimír Putin pronáší projev o stavu země – Zdroj: www.kremlin.ru

Vladimír Putin pronáší projev o stavu země – Zdroj: www.kremlin.ru

Jako každý rok i letos se ve slavnostních prostorách moskevského Kremlu shromáždili poslanci obou komor ruského parlamentu, aby si vyslechli tradiční prezidentský projev o stavu země. Prezident tak naplnil požadavek ruské ústavy, který mu ukládá každoročně informovat Federální shromáždění o situaci v zemi a o hlavní orientaci domácí i zahraniční politiky. Spolu s poslanci zasedli ve čtvrtek 26. dubna v auditoriu také ministři, vysoce postavení soudci, předseda Ústřední volební komise či např. vůdčí představitelé hlavních církví.

Letos byl tradiční výroční projev očekáván se zvýšeným zájmem, a to i přesto, že jej zastínilo úmrtí Borise Jelcina a jeho pohřeb (a v českých médiích navíc zahájení státní návštěvy prezidenta Klause v Ruské federaci). Tato očekávání pramenila jednak z faktu, že šlo (pravděpodobně) o poslední výroční projev Vladimíra Putina, jemuž po osmi letech končí funkční období. Předpokládalo se tedy, že bude jakýmsi ohlédnutím za jeho mnoholetým působením ve vedení země, jakousi politickou závětí. Za druhé, a to především, se očekávalo, že se podle nepsané tradice konečně vyjádří k otázce svého možného nástupce. Ukázalo se však, že těžiště projevu je naprosto jinde.

Prezident Putin se ani tentokrát nezmínil o tom, kdo by jej mohl v čele země vystřídat. Naopak připravil svým posluchačům další hádanku. Uvedl sice, že příští poselství už bude Federálnímu shromáždění adresovat někdo jiný, vzápětí však dodal, že se s politikou ještě neloučí: „… mnozí naši kolegové očekávali, že dnešní poselství bude věnováno především zhodnocení výsledků práce, naší společné práce od roku 2000, že bude věnováno ocenění výsledků této práce. (…) Já si však myslím, že by nebylo vhodné, abychom tu teď hodnotili svou vlastní činnost, a pro mne je ještě předčasné vystupovat s politickou závětí.“ Dal tak jasně najevo, že jeho role na ruské politické scéně zdaleka nekončí, nic víc však z jeho slov dešifrovat nelze.

Největší prostor z více než hodinového projevu věnoval prezident jako tradičně sociálním otázkám, růstu životní úrovně a budování moderní ekonomiky. Rozsah priorit, které si vzal za své a k jejichž realizaci razantně vyzýval všechny přítomné, svědčí o narůstající tendenci maximalizovat význam prezidentského mandátu pro všechny oblasti života země od posilování významu ruštiny jako komunikačního prostředku mezi národy, přes budování moderního knihovnického systému až po „druhou elektrifikaci“ země a rozvoj nanotechnologií.

Sociální a ekonomická témata formuloval prezident způsobem, který zasvěcenému posluchači nápadně připomínal rétoriku sovětských pětiletek a plánovaného hospodářství: pětiletý program rozvoje zemědělství, miliardy rublů na výstavbu a opravu bytových fondů, 65% navýšení důchodů, zvýšení produkce elektrické energie do roku 2020 o dvě třetiny, 26 nových jaderných elektráren, výstavba Volgodonského kanálu, intenzivní budování leteckého a lodního průmyslu atd. Zda se to všechno podaří financovat prostředky z odprodeje aktiv Jukosu, jak prezident navrhuje, nebo dalším zvyšováním exportních cen ruské ropy a zemního plynu, zůstává otázkou.

Vedle sociálního kurzu dominovala čtvrtečnímu Putinovu projevu dvě témata: nadcházející parlamentní volby (a s nimi spjatá role občanské společnosti) a otázka ozbrojených sil. Zejména druhé z témat, jasně adresované zahraničí, potvrdilo snahu prezidenta Putina vzkřísit velmocenské postavení Ruska a vymezit se proti západnímu světu. Otázka nového bipolárního dělení světa tak získala zase o něco přesnější kontury.

Parlamentní volby budou bezpochyby nejdůležitější vnitropolitickou událostí letošního roku, proto jim prezident věnoval hned úvodní část projevu. Upozornil voliče, že podporou jeho politického kurzu (rozuměj politických stran loajálních Kremlu) volí schopnou občanskou společnost, budování efektivní státní správy, boj s korupcí a terorismem, důstojný život a posílení prestiže země v mezinárodním kontextu. Takové strany si zaslouží štědré státní dotace, na rozdíl od těch, které „nafukují prázdné populistické sliby nebo se snaží otřást základy státního zřízení“ nebo „umně využívají pseudodemokratických hesel (…) k beztrestnému rozkrádání národního bohatství, okrádání lidí i státu nebo k tomu, aby zbavily zemi ekonomické a politické suverenity“. Se státními penězi mohou rovněž počítat nevládní organizace, tedy pochopitelně ty, které budou „spolupracovat“, např. v rámci Společenské komory (Obščestvennaja palata), poradního orgánu, který má zajišťovat spojení mezi občanskou společností a vládou.

Po políčku domácí opozici následoval první políček Západu: „Roste tok peněz ze zahraničí využívaný k přímému vměšování do našich vnitřních záležitostí. (…) V době kolonialismu se mluvilo o tzv. civilizační úloze kolonizačních zemí. Dnes se tyto země ozbrojují hesly o demokracii. Ale cíl je stejný – získat jednostranné výsady a výhody.“ Obviňování západních zemí z finanční podpory různých subjektů podkopávajících stabilitu Ruska se pomalu stává Putinovým evergreenem.

Západu však byla adresována zejména část projevu věnovaná ozbrojeným silám. Prezident opakovaně vyzval k jejich posílení a zefektivnění s ohledem na potenciální hrozby a mezinárodní situaci. Velkým překvapením se však stalo vyhlášení moratoria na Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe, CFE) z roku 1990, která stanovila maximální hranice výzbroje vojsk Severoatlantické aliance a Varšavské smlouvy v Evropě. Rusko je podle Putinových slov omezeno v možnostech pohybu vojsk po vlastním území, zatímco ostatní signatářské země tuto dohodu ignorují a pod různými záminkami ji odmítají ratifikovat. Navíc dané situace zneužívají k tomu, že na hranicích s Ruskem budují systém vojenských základen, což pro Rusko vytváří „reálné nebezpečí s nepředvídatelnými překvapeními“. Otázku CFE je Rusko připraveno otevřít na summitu Ruská federace–NATO s tím, že pokud nedojde k razantnímu pokroku, odstoupí od ní úplně.

V této souvislosti Putin zmínil také americké raketové základny v České republice a v Polsku. Uvedl, že se zdaleka nejedná jen o americko-ruský problém. Zainteresovány jsou všechny evropské země, zejména členové Severoatlantické aliance. Proto by měla být tato problematika diskutována v rámci OBSE. A jak je jeho dobrým zvykem, doprovodil tento návrh jedovatou poznámkou na adresu této organizace: „Je načase naplnit činnost OBSE reálným obsahem. Obrátit Organizaci čelem k problémům, které skutečně znepokojují evropské národy, místo toho, aby jen hledala „mouchy“ v postsovětském prostoru.“ Nezapomněl dodat, že „pozitivní impuls“ do fungování OBSE jistě vnese Kazachstán, partner Ruska z SNS a Šanghajské organizace pro spolupráci, který se uchází o předsednictví OBSE v roce 2009.

Výroční prezidentský projev, který v mnohém evokoval rétoriku sovětského období, a to včetně identifikace Západu s „nepřátelskými silami“ a akcentováním vojenských a bezpečnostních témat, nenechal nikoho na pochybách, že Rusko se snaží obnovit velmocenský status Sovětského svazu a zasahovat do celoevropského dění z pozice silného hráče, jemuž musí být věnována pozornost. A to i za cenu nové polarizace „Východ–Západ“.

Celý text prezidentského projevu v anglickém a ruském jazyce naleznete zde.

O čem ještě byl prezidentský projev?

O důležitosti místních státních orgánů

„Jedním z hlavních kritérií politické kultury a rozvoje společnosti je zvýšení rozsahu pravomocí regionálních a místních orgánů. V dnešní době decentralizace pravomocí v oblasti státní správy dosáhla v Rusku nejvyšší úrovně v dějinách.“

O sdělovacích prostředcích

„Blahodárný vliv na rozvoj demokratických nástrojů a procedur má i prudké rozšíření národního mediálního prostoru. Za poslední čtyři roky počet registrovaných tištěných médií vzrostl o 40 %, elektronických pak 2,5 krát. Nesporným lídrem růstu je však samozřejmě internet. Jeho stálé ruské publikum se za tuto dobu zvýšilo více než čtyřikrát a k dnešnímu dni přesáhlo 25 milionů lidí.“

O roli kultury

„Péče o ruský jazyk a růst vlivu ruské kultury je jednou z nejdůležitějších sociálních a politických otázek. Opravdové umění v sobě nese závažný výchovný náboj, formuje zásady patriotismu, rozvíjí morální a rodinné hodnoty, úctu k práci, k starším generacím.“

O elektrické energii

„Čeká nás nejrozsáhlejší systémová reforma posledních desetiletí. V podstatě je řeč o „druhé“ rozsáhlé elektrifikaci země. Do roku 2020 je třeba zvýšit výrobu elektrické energie v Rusku o dvě třetiny. Na to bude stát a soukromé podniky investovat 12 trilionů rublů.“

O rozvoji lodní dopravy

„Již několik let hovořím o nutnosti rozvoje mořských přístavů. Přitom se situace prakticky nelepší. Naše náklady proudí přes zahraniční přístavy. To je prostě nepřijatelné. Vláda jakoby naschvál nepodniká žádné kroky. Kolik let už o tom diskutujeme! Myslím, že je to buď výsledek neschopnosti správně určit priority, nebo patřičným způsobem zorganizovat reálnou práci. Obojí je špatně.“

O svazu Ruska a Běloruska

„Rusko je otevřené jakýmkoli formám a modelům integrace. Jsme připraveni jít tak daleko, nakolik jsou k tomu připraveni naši běloruští přátelé. Tempo budování Svazového státu závisí pouze na obsažnosti a hloubce integračních procesů.“

Kateřina Sýkorova (Katerina.Kruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz