ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
15. 6. 2024 | 7:49:59
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 

Jaká jsou očekávání voličů aneb parlamentní volby včera a zítra

Politika - 14. 5. 2007 - Rusko čekají v následujících měsících hned dvě zásadní politické události: v prosinci volby do dolní komory parlamentu a zanedlouho po nich volba hlavy státu. Renomované analytické středisko Levada již nyní zjišťovalo, jaké nálady panují mezi voliči.

Plakát na podporu volby „proti všem“ ( z r. 2003)

Plakát na podporu volby „proti všem“ ( z r. 2003)

Pouze 8 % Rusů se domnívá, že prosincové volby do Státní dumy proběhnou v souladu se zákonem. Velká většina (74 %) dotázaných občanů předpokládá, že v jejich průběhu dojde k nějakým nesrovnalostem a podvodům, přičemž bezmála polovina respondentů uvedla, že tyto podvody budou mít velmi vážný vliv na konečné výsledky voleb. Celých 45 % respondentů si dokonce myslí, že takové výsledky nebudou odrážet skutečnou vůli obyvatel Ruska. Paradoxně jsou však respondenti ochotni považovat parlament, který z voleb vzejde, za zákonný a nezpochybnitelný.

I takové jsou představy ruské veřejnosti o demokratických volbách, jednom z klíčových institutů každého demokratického státu. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který uskutečnilo renomované analytické centrum Levada v polovině dubna mezi reprezentativním vzorkem 1600 obyvatel 46 regionů Ruska starších 18 let (analýzu průzkumu najdete zde).

Bezmála 40 % dotázaných předpokládá, že k falšování voleb dojde na úrovni místních a oblastních volebních komisí. 23 % respondentů pak očekává, že výsledky ovlivní přímo Ústřední volební komise. Druhým nejčastěji zmiňovaným podvodem, jehož se respondenti obávají, je podplácení voličů. Za pozornost přitom stojí skutečnost, že takový postup je stejnou měrou přisuzován vládním stranám (33 %) i opozici (30 %). Více než čtvrtina Rusů pak zastává názor, že během předvolební kampaně bude na úkor opozice zvýhodňováno Jednotné Rusko a další prokremelské strany, z volebních seznamů budou vyřazováni nepohodlní kandidáti a některé politické strany nedostanou vůbec šanci se voleb účastnit.

Průzkum se soustředil také na to, jakým způsobem občané vnímají změny volebního zákona z roku 2004, konkrétně požadavek na zvýšení minimálního počtu členů politických stran a jejich regionálních zastoupení nezbytných k oficiální registraci. 29 % respondentů chápe tyto změny jako porušení občanských práv zakotvených v ústavě, přibližně stejný počet (31 %) s tímto názorem nesouhlasí. Mnohem důležitější však je, že celých 41 % dotázaných nedokázalo na tuto otázku odpovědět z důvodu své neinformovanosti nebo nezájmu. Tato skutečnost svědčí o tom, že lidé mají o formální stránce volebního procesu jen málo informací a celkově jsou pro ně podobné záležitosti málo srozumitelné a příliš abstraktní. Analýza odpovědí navíc ukazuje, že se touto problematikou zabývají spíše vzdělanější, informovanější a občansky uvědomělejší vrstvy populace. Právě mezi těmito lidmi však převládá názor, že zmíněné úpravy volebního zákona porušují ústavní občanská práva. Mezi studenty zastává tento názor 40 % dotázaných (proti 26 %), mezi podnikateli 37 % (proti 23 %), mezi vedoucími pracovníky různých organizací 46 % (proti 29 %) a mezi Moskvany 49 % (proti 19 %). Opačného mínění (tj. že tento legislativní akt do občanských práv negativně nezasahuje) je většina vojáků, pracovníků policie, dělníků, žen v domácnosti a obyvatel venkova a menších měst.

Představy voličů ohledně budoucího složení sněmovny jsou již o trochu určitější. 46 % dotázaných se domnívá, že by v dolní komoře parlamentu měli zasedat zástupci dvou či tří velkých stran. Naproti tomu podpora trendu jedné silné strany v posledních letech poněkud klesá (z 38 % v roce 2005 na 30 % v roce 2007). Tomu ostatně odpovídá i průzkum preferencí jednotlivých stran, podle nějž má největší podporu prokremelské Jednotné Rusko s 53 %, s výrazným odstupem následované Komunistickou stranou Gennadije Zjuganova (22 %). Sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu by pravděpodobně mohla překročit rovněž Lidově demokratická strana Ruska Vladimíra Žirinovského (10 %) a nově konstituovaná strana Spravedlivé Rusko – Vlast, život, důchodci, podporovaná částí kremelské administrativy (6 %).

O náladách veřejnosti před blížícími se volbami zajímavě svědčí také to, že podle 65 % voličů by se na volební lístky měla vrátit kolonka „proti všem“, jež byla odstraněna již zmíněnou novelou volebního zákona. V roce 2004 by tento krok bylo podpořilo pouze 18 % dotázaných.

Malé ohlédnutí

Pro zajímavost se podívejme, jak byla hodnocena regulérnost posledních parlamentních voleb, které se konaly 7. prosince 2003:

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla v závěrečné zprávě ze své monitorovací mise (Final report on the elections to the State Duma of the Russian Federation, 7 December 2003), že volby byly sice dobře připraveny, ale přesto v řadě ohledů nesplnily požadovaná kritéria demokratičnosti. Jednalo se zejména o rovný přístup volených subjektů do médií a propojení státní administrativy s politickou stranou Jednotné Rusko. Činnost Ústřední volební komise ohodnotilo OBSE jako transparentní, její rozhodnutí byla ve většině případů spravedlivá a přiměřená. 95 % volebních komisí na nižších úrovních organizovalo volby profesionálně, pouze v několika případech bylo zaznamenáno nepovolené označování lístků mimo vymezený prostor a ve skupinách. Oproti tomu proces sčítání hlasů hodnotily mezinárodní pozorovatelé negativně ve 27 % volebních síní, procedurální chyby a opomenutí byly zaznamenány na dalších 31 % míst. Důvodem těchto prohřešků byla podle OBSE především snaha urychlit celý proces sčítání hlasů.

Po volbách ovládla 450člennou Dumu strana Jednotné Rusko. Této straně připadlo v parlamentu 300 křesel (252 z nich získala ve volbách, zbytek tvoří nezávislí, kteří se stali členy parlamentní frakce této strany). Jedinou opoziční stranou se silnějším postavením se stala Komunistická strana s 52 mandáty. Nacionalisticky orientované strany Vlast a Liberálně-demokratická strana Ruska získaly po 26 mandátech. Opoziční Jabloko a Svaz pravicových sil získaly zanedbatelný počet křesel a jejich vliv v Dumě byl redukován na minimum.

„Proti všem“ hlasovalo celkem 4,7 % voličů, což představovalo v porovnání s rokem 1999 citelný nárůst. V některých jednomandátových obvodech byl tento způsob hlasování velice častý, ve třech z nich dokonce hlasovala „proti všem“ většina voličů, a volby proto musely být zopakovány.

Kateřina Sýkorová ( Katka.SRuskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz