Temná cesta od Abakanlagu po Žunvoz (Průvodce říší zla Vladimíra Bystrova)

Kultura - 8. 11. 2007 - Odborných knižních titulů věnovaných GULAGu neustále přibývá, přesto je téměř nemožné v úplnosti zaznamenat data o tomto temném projevu sovětského režimu, neboť mnoho informací je nenávratně ztraceno...

ilustrační foto - Zdroj: Wikipedia

Odborných knižních titulů věnovaných GULAGu neustále přibývá, přesto je téměř nemožné v úplnosti zaznamenat data o tomto temném projevu sovětského režimu, neboť mnoho informací je nenávratně ztraceno. To dosvědčuje i unikátní obsáhlá publikace Průvodce říší zla od Vladimíra Bystrova, která sice vyšla již v roce 2006, přesto bychom na ni v krátkosti rádi upozornili. Kniha je uspořádána jako názvoslovný a místopisný slovník více než 2100 táborů různého druhu a určení. Zvláštní pozornost je přitom věnována typům táborů a tématům spíše okrajovým (pro ruské historiky): menším detašovaným pracovištím, poválečným filtračním táborům a otázce zavlečení občanů států, jež byly osvobozeny Rudou armádou, do lágrů v SSSR.

Abecední výčet je jen zdánlivě suše protokolární, i když právě ve své mechaničnosti je faktograficky velmi užitečný, a to způsobem pojetí tématu. Většina hesel poskytujících základní údaje o táborech je obohacena o pečlivě vypracované poznámky, v nichž autor předkládá konkrétní fakta odlišující jeden tábor od druhého (například etymologie názvu a zejména pracovní činnost vězňů), vysvětluje historické a jiné souvislosti a přibližuje některé reálie táborového života. K informacím, při jejichž četbě doslova zamrazí, patří paradoxně i zmínky o tom, jak dnes vypadá místo, na němž se kdysi rozkládal táborový komplex – v určitých případech slouží tábory svému původnímu vězeňskému účelu i nadále jako nápravné kolonie. Průběžně jsou uváděny také sugestivní ukázky z memoárové literatury.

Svět táborů uzavřený do stejnorodě členěných slovníkových hesel různého rozsahu (podle toho, kolik informací se o daném táboře zachovalo; někdy jsou to přesná data získaná z archivů, jindy téměř nic nebo jen kusý výtažek z orální historie) sám nečiní celkový dojem systematičnosti, ba naopak. Jedny tábory vznikaly a vzápětí zanikaly, jiné existovaly více než dvacet let, průběžně se měnily názvy komplexů a jejich podřízenost vyšším centrům, vyvíjel se jejich účel. Vladimír Bystrov mluví o živelnosti a chaosu, přirovnává GULAG k amébě a zdůrazňuje, že do své knihy mohl zahrnout pouze malou část pracovních táborů z bezbřehého světa GULAGu. Jeho kniha umocňuje dojem, jaký má člověk, jenž o GULAGu jen slyšel, četl, viděl z něj fotografie či o něm sledoval filmy: skutečná realita lágrů se nedá představit, neboť se zcela vymyká našim zkušenostem a měřítkům.

Pozn.: Dne 28. 10. 2007 propůjčil prezident České republiky Václav Klaus Vladimíru Bystrovovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Související články

Michaela Pešková (Michaela.Pruskodnes.cz)

Vytisknout článek