ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
22. 5. 2019 | 19:34:45
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 ilustrační foto - Zdroj: www.slu.cas.cz

Slavistika na Slovanském ústavu AV ČR

Speciály - 4. 2. 2008 - Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. se sídlem v Praze je sice personálně nejmenším ústavem Akademie věd ČR, ale přesto je jeho činnost poměrně rozsáhlá. Je akademickým pracovištěm a to znamená, že se hlavně soustředí na základní výzkum, který není možno v takovém rozsahu provádět na vysokoškolských pracovištích.

Výzkum SLÚ zahrnuje tři oblasti: paleloslovenistiku a byzantologii, gramatický a lexikální výzkum současných slovanských jazyků, výzkum v oblasti dějin a teorie slovanských literatur ve středoevropském kontextu, výzkum v oblasti dějin slavistiky a výzkum přínosu ruské emigrace v meziválečném Československu. Tyto na pohled rozsáhlé výzkumné oblasti jsou realizovány v dílčích výzkumných úkolech, ke kterým patří např. edice církevněslovanských památek (v roce 2006 a 2007 byly vydány dva objemné svazky edice homílií Řehoře Velikého) či v současnosti probíhající příprava Řecko-staroslověnského slovníku-indexu. Tento projekt byl zařazen do excelentního mezinárodního programu pod záštitou Union Academique Internationale (UAI). Právě ve výzkumu paleoslovenistickém se stal Slovanský ústav špičkou tohoto oboru nejen v České republice, ale i v Evropě, jak dokládá četná zahraniční spolupráce s kolegy z oboru. Funguje i jako svého druhu školicí pracoviště pro mladé vědce a doktorandy v tomto oboru. I byzantologie jako samostatná disciplína má ve Slovanském ústavu v ČR výsadní postavení – a dokládá to opět spolupráce s vysokoškolskými pracovišti zaměřenými na klasická studia a novořečtinu a také produkce jediného odborného časopisu s touto tematikou – Byzantinoslavica.

V SLÚ je prováděn i rozsáhlý výzkum synchronní struktury ruštiny, ukrajinštiny, chorvatštiny a slovinštiny a zkoumány neologismy v těchto jazycích. S tím je spojena lexikografická práce, která byla v jednotlivých výstupech realizována ve vydáních slovníků spolu s nakladatelstvím Leda: tak např. Velký česko-ruský slovník byl oceněn 2. místem v soutěži Jednoty tlumočníků a překladatelů o nejlepší překladový slovník vydaný roku 2005. V roce 2008 vyjde Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník. Podobně koncipovaný výzkum (i v oblasti dalších jmenovaných jazyků) by nebyl možný bez zázemí akademického pracoviště, podobně jako svého druhu výjimečné projekty týkající se dialektů východního Slovenska a rusínské problematiky.

Slovanské literatury jsou zkoumány z hlediska historického (sem patří např. bibliografický projekt Slavica v české řeči, přinášející kompletní soupis překladů ze slovanských literatur do roku 1918, či úkoly zaměřené na dějiny slavistiky, jako je pohled na česko-slovenské literární a kulturní vztahy, připravovaná edice Šafaříkovy korespondence či úspěšná konference věnovaná odkazu Josefa Dobrovského v roce 2003) i z hlediska teoretického. K němu patří výzkum žánrů ruské literatury (naposledy to byla ruská poezie 20. století, o níž jsme vydali v roce 2007 publikaci společně se slovenskými kolegy) a od roku 2005 také výzkum vztahů slovanských a neslovanských literatur. V současnosti je připravována publikace zaměřená především na rusko-německé literární vztahy, ale i na pojem „Západ-Východ“ a co se pod ním může všechno skrývat. Na publikaci spolupracují kolegové z Německa, Maďarska, Ruska a Ukrajiny a připravená do tisku bude během letošního roku. K literárnímu výzkumu patří i odkaz ruské emigrace v meziválečném Československu; byly vydány již edice různých dokumentů souvisejících s emigrační tematikou a také monumentální antologie básnické skupiny Skyth, která působila v meziválečné Praze.

SLÚ vydává kromě zmíněného časopisu Byzantinoslavica také časopisy SlaviaGermanoslavica, zaměřené na slovansko-slovanské a slovansko-germánské jazykové a literární vztahy. Pořádáme konference, vydáváme knižní publikace a spolupracujeme s vysokými školami. V rámci této spolupráce (s FF UK, PdF v Ústí n. Labem a s FF MU v Brně) se naši pracovníci podílejí na přímé výuce, realizaci jednotlivých stupňů studia a jsou členy oborových rad a zkušebních komisí. Spolupracujeme i se Slovanskou knihovnou při Národní knihovně ČR. Při Slovanském ústavu má sídlo Český národní byzantologický komitét a Český komitét slavistů, který připravuje českou účast na slavistickém kongresu v Ochridu v tomto roce.

Kdybych tedy měla odpovědět na otázku, jaké perspektivy má Slovanský ústav v rámci slavistických výzkumů, musím si položit další otázku, a sice, jako co dnes slavistiku pojímáme. Je to přísně filologicky orientovaná srovnávací disciplína jako v první třetině 20. století, nebo moderní obor reflektující i jiné směry humanitních věd? Je možné se zaměřovat výlučně na hledisko „slovanství“? A jaký je poměr slavistiky „akademické“ ke slavistice „univerzitní“? Místo a roli jednotlivých institucí musíme vidět někde na průsečíku zmíněných problémových okruhů. Je nutno vycházet z tradice, ale je nutno ji inovovat.

Slovanský ústav byl založen ve 20. letech 20. století T. G. Masarykem a původně měl zkoumat nejen kulturní, ale i ekonomické vztahy mezi slovanskými zeměmi, které získaly po 1. světové válce samostatnost, a tak měl přispívat ke vzájemnému poznávání a budovat síť mezinárodních vztahů v nové společensko-politické situaci. Abychom si udrželi tradici a prestiž i nadále, musíme se dnes zaměřovat nejen na výzkum čistě slovanské problematiky, ale i na výzkum slovanského a neslovanského prostředí a ukazovat na souvislosti slovanského kulturního prostředí s ostatní Evropou. To se nám kontinuálně daří např. v literárněvědném výzkumu od komplexu „slovanských“ vlivů k jejich interakci s neslovanskými a specifikaci určitých žánrových problémů vybraných literatur. Chceme ukazovat literaturu nejen jako psaný text, ale i jako součást kultury. Snažíme se v rámci možností o interdisciplinární studie ve spolupráci např. s Etnologickým ústavem či Ústavem dějin umění AV ČR.

Pokud se vrátíme ke srovnání „akademické“ a „univerzitní“ koncepce slavistiky, pak na univerzitách se tento obor pojímá spíše geopoliticky a určující je skutečná geografická hranice mezi jednotlivými zeměmi a jejich vztahu k zemím ostatním. Pro pracoviště akademické je pak možno pohybovat se napříč mezi zeměmi, jejichž název implikuje směr jeho zkoumání a zcela klidně se zabývat vztahy Čechů a Němců či vztahy byzantsko-slovanskými v tom rozsahu, v jakém studijní programy z praktických důvodů pohled neumožňují. Pracoviště akademická by se tak měla doplňovat s pracovišti univerzitními, a to hlavně v oblasti doktorských studijních programů: Akademie nemá vlastní doktorské studium, a v této oblasti s VŠ prostě spolupracovat musí. Protože však vzájemná spolupráce není řízena žádnou směrnicí a je v podstatě jen výsledkem ochoty obou stran spolupracovat, je vzájemné propojení někdy těsnější a někdy volnější.

Pro další fungování našeho oboru i našeho ústavu je pak velmi důležité udržet dosavadní rovnováhu mezi oběma typy pracovišť tak, aby každé z nich mělo něco, co nemá to druhé, ale přitom aby nebyly konkurenty, nýbrž spolupracovníky. Důležité je také kvalitní vysokoškolské vzdělání v našem oboru, abychom v budoucnu měli vůbec později s kým spolupracovat a měli přísun kvalitních mladých výzkumných pracovníků.

Pro zájemce odkazuji na naše webové stránky (během zimních měsíců proběhne aktualizace), na nichž jsou uvedeny konkrétní kontakty i soupis našich publikací. Všechny si zájemci mohou zakoupit přímo u nás v knihovně v budově ve Valentinské ulici č. 1. Rádi všechny přivítáme nejen při tradičních Dnech otevřených dveří (každoročně v listopadu), ale i při některé z našich akcí.

PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Ředitelka Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i.

 (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz