ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
16. 1. 2019 | 19:26:32
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 ilustrační foto

„Teď nějaké velké problémy neřešíme...“ – rozhovor s prof. J. Murašovem, vedoucím slavistiky na Universität Konstanz

Speciály - 4. 2. 2008 - V rámci našeho speciálu jsme se obrátili pro srovnání i do zahraničí. Zeptali jsme se ředitele katedry slavistiky v německé Kostnici na pojetí bakalářských oborů, na vliv zavedení školného a další...

Jaké jsou hlavní problémy německé slavistiky?

Myslím, že německá slavistika teď nemá tak velké problémy. Za prvé se opírá o velice silnou tradici a za druhé, díky rozšíření EU směrem na východ, vznikla určitá poptávka po vědeckých znalostech týkajících se tohoto teritoria. Takže celý současný vývoj v Evropě vlastně rozvoji slavistiky v Německu napomáhá. Po určitých problémech a krizi, která ostatně postihla mnohé univerzity především v oblasti humanitních oborů, se teď situace zlepšila, což platí zvláště v oblasti slavistiky. Takže teď nějaké velké problémy neřešíme. Jestli bych ale přece jen mohl nějaký problém zmínit, tak je to malá velikost slavistických pracovišť, která ale musí pokrýt celé slovanské teritorium. Jenže vývoj jde směrem k větší specializovanosti – rusistice, polonistice, bohemistice apod., takže máme méně takových těch slavistických all-rounders. To znamená, že je těžké pokrýt celý prostor, což je spíše strukturální problém.

Čím si vysvětlujete to zlepšení situace v humanitních oborech?

To je dáno především politickou iniciativou podporovat více humanitní vědy, tj. lépe je dotovat. Na druhou stranu je také řada na slavistice, aby projevila iniciativu. Což je dost důležitý moment. Myslím si, že problémy se objevují právě proto, že obory neprojevují dost iniciativy, což se projevuje tím, že si lidé začnou myslet, nechme vše běžet dál, jak to běželo dosud.

Jaká jsou podle vás hlavní kriteria úspěšnosti slavistického pracoviště?

Z těch evaluací jednotlivých pracovišť se stalo tak trochu politikum. Není ale zcela od věci hodnotit jednotlivé ústavy a jistě existují kritéria, kterými toho lze docílit. Například publikace, relevance publikací a počet grantových projektů. Úspěšné jsou takové granty, které jsou nejen relevantní a ceněné v samotném oboru, ale také v jiných disciplínách. Ale úspěšná slavistika – to jsou také vzdělaní studenti, kteří se dobře uplatní na pracovním trhu – to je každopádně jedno z kritérií.

Jaká je koncepce bakalářských oborů tady na slavistice v Kostnici? Podobá se americké koncepci?

Ano, takto je to přesně koncipováno. Dovednosti bakaláře jsou orientovány na to, aby uspěl na pracovním trhu. Magisterské studium již počítá s vědeckou průpravou a doktorandi jsou lidé, kteří se rozhodli pro akademickou kariéru. Tak jsou ty programy zamýšleny. Jenže ve skutečnosti se celý akademický systém těžko loučí s magisterským studiem. Postupně, jak se implementuje boloňský proces, se ještě mnozí kolegové snažili zachovat magisterské studium a jen ho celé rozdělit do dvou částí. Zatím máme bakalářský program třetím rokem a doufáme, že se postupně jednotlivé stupně od sebe výrazněji odliší. To je ale věc, která se týká všech filologických oborů, koneckonců v celé Evropě.

Jaký vliv tady mělo zavedení školného?

Zavedení školného mělo jeden obrovský přínos. Veliké pozitivum je větší provázanost obou stran. Studenti přednášky navštěvují pravidelněji a mají na ně vyšší požadavky, protože za ně platí peníze. A vyučující zase cítí velkou zodpovědnost vůči studentům, takže to přispělo k větší provázanosti obou stran. Dalším plusem je, že vysoké školy obdržely peníze navíc. A tyto peníze mohou investovat do výuky. Takže to začíná penězi na kopie, readery, pokračuje tutory, placením exkurzí a možností použít ty prostředky na zaplacení další výuky. Takže jednotlivé katedry mají v tomto směru úplně jiné finanční možnosti než předtím.

A co nevýhody?

Nevýhoda je, že to stojí studenty peníze. Možná se objevily i sociální problémy, ale vím, že je možné si vzít půjčku a požádat i o jiné druhy sociální pomoci. Tyto instrumenty musejí být samozřejmě dopředu vybudovány, aby nebyli studenti z chudších rodin znevýhodněni.

Má být podle Vás slavistické pracoviště spíše vědeckým centrem nebo výukovým pracovištěm?

Myslím, že určitě obojí. To souvisí i s novým systémem vzdělávání, o kterém již byla řeč. Bakalářské studium – to je učení se, velice intenzivní studium v krátkém čase. Navíc má student vyjet ještě do ciziny nasbírat další zkušenosti. To do jisté míry odpovídá tomu anglickému slovu „training“, jazykový training, práce s textem, kulturní kompetence apod. Ale ani tento „training“ není bez vědy možný, což souvisí s tím starým Humboldtovým ideálem propojení vědy a výuky. Toho bych se držel i nadále. Člověk ovlivňuje vědeckými postupy i tu výuku. Zkouší například nové metody, což může mít příznivý vliv vlastně na celé pracoviště. Věda a výuka tak jdou ruku v ruce. Dívám se trochu skepticky na vysokoškolská zařízení, která se specializují třeba jenom na výuku, nebo jenom na vědu, hlavně v humanitních oborech je toto rozdělení vůbec těžko možné.

Konstanz, 31. ledna 2008

Jurij Murašov je ředitelem katedry slavistiky na Universität Konstanz.

Tomáš Lipták (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz