| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| |  Slavistika na webu a hodnocení bakalářských programů rusistikySpeciály - 4. 2. 2008 - Pokusme se vžít do role zájemce o studium rusistiky. První kroky dnes již automaticky vedou na internet. Jak jsou na tom katedry a ústavy s webovými prezentacemi? Jaké na nich nabízejí informace? Co uchazečům o studium tento obor vůbec nabízí? Jaká je jeho bakalářská koncepce? Kliknutí první – webové stránky Hodnocení webových stránek jednotlivých ústavů proběhlo podle těchto kritérií: informace o studiu (koncepce oborů, provoz katedry, sylaby), grafický design, orientace na stránkách, aktuálnost a jiné informace (profily přednášejících atd.).
PEDAGOGICKÁ FAKULTA ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI, KATEDRA RUSKÉHO A FRANCOUZSKÉHO JAZYKA
Nové webové stránky katedry jsou velmi jednoduché, o to více však přehlednější, účelnější a aktuálnější (jednoduchost přičítám možnosti snadného vkládání informací i pro newebmastery a tím pádem i možnosti větší aktuálnosti). Není problém najít všechny důležité informace o studiu a ke studiu (například vzorový test k přijímacím zkouškám a nebo sylaby ke všem předmětům), včetně kontaktů na vyučující a jejich profily, užitečné odkazy na ruské internetové stránky. Nic víc, nic míň... Zřejmě by neškodila větší propojenost s fakultním webem, odkazy na studijní oddělení atd.
FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ, ÚSTAV SLAVISTIKY
Na stránkách tohoto ústavu chvíli trvá, než se případný zájemce o studium zorientuje. I poté však zůstává v nejistotě, neboť vnitřní členění Ústavu je mírně matoucí. Musí dlouho pátrat, jaký obor chce vlastně studovat a kde (v kabinetu rusistických nebo slavisticko-středoevropských studií? v semináři východoslovanských literatur?). Pro samotné studenty toho na stránkách také moc není a honosně znějící odkazy zejí skoro prázdnotou (věda a výzkum, vnější vztahy...). Velmi dobře jsou ovšem zpracovány profily přednášejících. Tam trpělivý surfař narazí i na sylaby k jednotlivým předmětům (opět velmi dobře zpracované). Lehce matoucí je neustálé přecházení mezi webovými stránkami Masarykovy univerzity, Filozofické fakulty a Ústavu slavistiky (jiný design, jiná koncepce).
FILOZOFICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÉ UNIVERZITY, KATEDRA SLAVISTIKY
Jednoduché, přehledné stránky, na kterých bez problémů najdete to, co hledáte. Sylaby, profily přednášejících, pomůcky, vše doplněno fotografiemi. Velmi dobře komunikují s ostatními obory a pracovišti Ostravské univerzity.
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI, KATEDRA SLAVISTIKY, SEKCE RUSISTIKY
Přehledné, účelně členěné, možná až příliš decentní stránky, které slouží zcela jistě jak studentům, tak uchazečům.
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY, ÚSTAV SLAVISTICKÝCH A VÝCHODOEVROPSKÝCH STUDIÍ – staré stránky, nové stránky
Zkušebním provozem procházejí nové webové stránky ÚSVS. Ještěže tak! Ty staré byly nepřehledné, neaktuální, nové jsou přehledné, uživatelsky velmi příjemné (grafika, členění) a aktuální! Absenci sylabů přičítám zkušebnímu provozu (na starých stránkách byly většinou k dispozici).
RESUMÉ: Webové stránky kateder už nepůsobí jako nutné zlo, které trápí počítačově negramotné sekretářky, ale jako seriózní zdroj informací.
Potěšující je „skorosamozřejmost“ profilů vyučujících včetně publikační činnosti, a zveřejňování sylabů k přednáškám.
V souvislosti s různými elektronickými systémy, jejichž prostřednictvím se studenti přihlašují ke zkouškám, odevzdávají své práce atd., webové stránky nedosahují takové úrovně, resp. nenabízejí nic převratného (diskuzní fóra, blogy), co by studenty vedlo k jejich pravidelnému užívání (mnohem spolehlivější zůstávají i nadále nástěnky). Je ovšem docela možné, že po přihlášení do systému, mají uživatelé zcela jiné možnosti a jsou jim k dispozici i jiné informace, které z pochopitelných důvodů nemusí být zpřístupněny veřejně.
Téměř u všech ústavů proběhla nějaká zásadní změna webové prezentace, což může svědčit o potěšující zpětné vazbě (úpravy se šijí na míru uživatelům), ale také to může občas zmást. Případný zájemce o studium totiž může narazit na problém, že některé ústavy mají dvě verze webových stránek. Kromě té aktuální jsou ještě stále v provozu i verze původní. To se týká kateder v Praze a v Olomouci. Mělo by být samozřejmostí, že adresy starých stránek budou přesměrovávat na stránky nové. Paralelní fungování je matoucí a neefektivní.
Kliknutí druhé – srovnání bakalářských programů rusistiky (jak je ústavy prezentují na svých stránkách) Následující přehled demonstruje charakteristiku a zaměření jednotlivých bakalářských studijních programů orientovaných na rusistiku.
FAKULTA PEDAGOGICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI, KATEDRA RUSKÉHO A FRANCOUZSKÉHO JAZYKAnázev oboru: RUSKÝ JAZYK PRO VZDĚLÁVÁNÍ
Pedagogická fakulta plzeňské univerzity nabízí 2 varianty bakalářského studia. 1. varianta: vzdělávací (učitelské) zaměření, která je podmíněna studiem druhého oboru (jazykového nebo jiného z nabídky Pedagogické fakulty, např. z programu Přírodovědných studií). Součástí studia jsou i základy pedagogicko-psychologického vzdělání. 2. varianta: odborné zaměření – jednooborové studium ruského jazyka bez pedagogicko-psychologických základů.
U obou variant je možné (a předpokládá se) pokračovat v navazujícím magisterském programu ruského jazyka.
Již z názvu fakulty je zřejmé vzdělávací zaměření oboru. Nabídka předmětů a seminářů zahrnuje současnou ruskou literaturu, literární vědu a kulturu vůbec.
FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, ÚSTAV SLAVISTIKYnázev oboru: RUSKÝ JAZYK A LITERATURA
Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, nabízí tříleté bakalářské studium ruského jazyka a literatury ve dvou variantách: studium jednooborové, dbající na provázanost v rámci Ústavu slavistiky, ale také v rámci Filozofické fakulty, vyžaduje povinně volitelný předmět dalšího slovanského jazyka (ukončeno zkouškou), zkoušku ze světového jazyka a filozofie, studium dvouoborové pak rozmělňuje své nároky do dvou oborů.
U obou variant se předpokládá navazující magisterské studium. Celkově je koncepce bakalářského studia podána na internetu velmi obecně a lze usoudit, že studia jsou zaměřena spíše na jazyk a praktické reálie než na literárněvědná studia.
FILOZOFICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÉ UNIVERZITY, KATEDRA SLAVISTIKYnázev oboru: RUSKÝ JAZYK A LITERATURA
Ostravská filozofická fakulta zajišťuje výuku oboru Ruský jazyk a literatura pouze v bakalářském dvouoborovém studiu. Kromě povinného bloku, který je zaměřen na zdokonalování jazykových a všeobecných znalostí o literatuře a kultuře Ruska, si mohou posluchači vybrat i specializované bloky zaměřené na podnikání a cestovní ruch (podnikatelská ruština, rétorika pro průvodce, řečová kultura, základy tlumočení, ruská obchodní korespondence atd.). Navázat lze magisterským studiem programů Učitelství ruského jazyka pro SŠ, Učitelství ruského jazyka pro ZŠ a Ruský jazyk a literatura.
Důraz na praktické uplatnění ruského jazyka klade bakalářské jednooborové studium Ruština ve sféře podnikání. Cílem studia je „vzdělání a výchova pracovníků schopných komunikovat rusky v různých komunikačních situacích v podnikatelské sféře jak v českém prostředí, tak i při zahraničních kontaktech“. Vedle jazyka je kladen důraz také na reálie a kulturu.
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI, KATEDRA SLAVISTIKY, SEKCE RUSISTIKYnázev oboru: RUSKÁ FILOLOGIE
Možnost jednooborového a dvouoborového studia. Jednooborová studia bakalářského programu ruské filologie jsou zaměřena na „získání základního přehledu v oblasti ruské gramatiky a slovní zásoby, získání všeobecného a společenského přehledu (znalost kulturních, geografických a ekonomických reálií) a přehledu o ruské literatuře 19. a 20. století“. Předpokládá se zvládnutí angličtiny (střední stupeň) a druhého slovanského jazyka (základní stupeň). Součástí studia je blok nefilologických předmětů, který slouží studentům k „získání základního povědomí o předmětné oblasti, o níž by měl být v cizím jazyce schopen kvalifikovaně komunikovat“.
Studium předpokládá pokračování v navazujícím magisterském studiu Odborné ruštiny pro hospodářskou praxi.
Dvouoborová studia ruské filologie jsou zaměřena na „teoretické lingvistické a literárněvědné předměty a na praktickou jazykovou výuku“. Studium je začleněno do širšího kontextu slavistiky (poznávání dalších slovanských jazyků a reálií). „V literárněvědné oblasti je cílem studia osvojit si znalosti o teorii a vývoji literatury a kultury 19. a 20. století“.
I zde se počítá s možností pokračovat v navazujícím magisterském studiu, „v němž by si student prohloubil znalosti z teorie a historie spisovného jazyka, stylistiky a vybraných kapitol z literatury, překladu a tlumočení“.
Kromě těchto oborů je možné studovat ruštinu v rámci bakalářského tříletého jednooborového studia Ruština se zaměřením na hospodářsko-právní a turistickou oblast a navazujícího magisterského dvouletého jednooborového studia Ruština pro hospodářskou praxi (viz výše).
V Ostravě a v Olomouci se rozhodli, že i filozofické fakulty mají klást důraz na praktické znalosti jazyka a reálií s ohledem na jejich „komerční využití“.
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY, ÚSTAV SLAVISTICKÝCH A VÝCHODOEVROPSKÝCH STUDIÍnázev oboru: VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA (se zaměřením na ruštinu)
Tříleté jednooborové bakalářské studium je koncipováno jako studium vybraného jazyka (v našem případě ruština) s „odborným zaměřením na geografický a geopolitický prostor a kulturní i společenský vývoj východní Evropy“, tedy integrované studium praktického jazyka, jazykovědy, literatury, literární vědy, dějin a kulturně-společenského kontextu. I zde se předpokládá pokračování studia v navazujícím magisterském cyklu.
Profil studijního oboru na ÚSVS je ze všech jmenovaných nejpropracovanější z hlediska průběhu studia a jeho hlavního cíle. Na rozdíl od programů univerzit v Olomouci a v Ostravě (již zmiňované praktické zaměření) a univerzity v Plzni (vzdělávací zaměření), je zde cílem „připravit odborníky s takovou jazykovou kompetencí, která jim umožní porozumět a analyzovat průběh a význam historického i současného kulturního a společensko-politického vývoje regionu východní Evropy“.
RESUMÉ:Bakalářské studium předpokládá na většině VŠ návazné magisterské studium. Vzniká tím ale dojem, že bakalářské programy nemají zatím příliš ucelenou koncepci. Nedovzdělaný absolvent bakalářského oboru se má zřejmě zformovat a prohloubit své znalosti až ve studiu magisterském. To je ale v rozporu s myšlenkou jednotného trojstupňového vzdělávacího systému (Bc., Mgr./MA, Ph.D.), ve kterém jde o tři samostatné a ucelené vzdělávací programy. I když se mnohé rusistiky začaly např. orientovat více na areálová a obecně kulturní témata, přece jen zatím nejsou povětšinou schopny nabídnout ucelený program pro bakaláře, který by z jejich absolventů učinil vynikající experty na dané teritorium, jazyk, literaturu a kulturu v míře dané rozsahem bakalářského studia (tedy učinil z nich nikoli vědce, ale specialisty).
Pokud pracoviště v Ostravě a Olomouci vstoupila do segmentu vzdělávání vyhrazeného spíše soukromým VŠ či školám s ekonomickým zaměřením, zůstávají pak jen dvě ryze filologické rusistiky, a to v Brně a Praze (katedra v Plzni spadá pod pedagogickou fakultu). Zde je prostor pro koncepci, kterou zmiňuje v anketě Vladimír Svatoň – utvořit jakési „top-two“, dvě elitní univerzity, které by byly dotovány podle jiných zásad. V nich by měly vznikat nejrůznější výzkumné projekty, interdisciplinární vědecké týmy a další vědecká aktivita (konference, společné semináře, veřejné prezentace výsledků výzkumu apod.). Je totiž vůbec málo pravděpodobné, že by se špičková slavistika mohla pěstovat mimo dvě nejvýznamnější česká města, a to už jen z toho důvodu, že na českých VŠ stále katastrofálně chybějí prostředky na nákup knih a pražská Slovanská knihovna je přece jen pro mnohé daleko.
Z průzkumu nabídky bakalářských programů rusistiky v ČR vyplynulo, že některé filozofické fakulty, jmenovitě v Ostravě a Olomouci, se rozhodly vyjít vstříc poptávce vzniklé na dnešním trhu (cestovní ruch, podnikání). I když je to ve stávající situaci pochopitelné, přesto se tím zvyšuje nebezpečí poklesu celkové úrovně vzdělanosti absolventů těchto oborů. Na filozofickou fakultu nejdou obvykle studovat lidé, kteří chtějí s Ruskem obchodovat nebo provádět ruské turisty. Jinou otázkou je, co těmto fakultám vlastně jiného zbývá než se za stávající situace snažit vyplnit určitou mezeru na trhu.
Vážné nedostatky se najdou i v prezentaci těchto studijních programů na internetu. Mnohé bakalářské programy jsou představeny jen zběžně – nejlépe je na tom Praha. Fakulty by se měly lépe prezentovat navenek, více se o jednotlivých oborech rozepsat. Především by se (s budoucími studenty) měly podělit o svou vizi a koncepci oboru, specifikovat zaměření, tj. uvést jaké znalosti a dovednosti si člověk studiem u nich osvojí a k čemu mu mohou být dobré.
Otázkou zůstává, zda se systém trojstupňového vzdělání v ČR a vůbec v zemích EU ujme. Zatímco ve Spojených státech je tento způsob edukace velice úspěšný, tak např. Německo, kde univerzity po staletí rozvíjejí lidskou osobnost a velkou roli zde hraje svoboda a benevolence (dlouhé studium, volné měnění specializací, donedávna téměř bezplatné vzdělání apod.) si na tento model zvyká velice obtížně. Velký počet seminárních a klauzurních prací v německých bakalářských programech (což je vlastně americký model) tradici volného rozvíjení sebe sama příliš nepodporuje. Německé VŠ to ale řeší tím, že lze kombinovat obory (systémem hlavních a vedlejších specializací), které obvykle v ČR jako dvouobor studovat nelze (např. právo–slavistika). Jak se systém bakalářského vzdělání studentů, na který se dnes mnozí dívají úkosem (stejně jako na jejich absolventy) v ČR, uchytí, závisí téměř výhradně na samotných VŠ. Jde totiž hlavně o to, jak kvalitní absolventy budou jednotlivé katedry připravovat. Jedině vynikající výsledky v tomto směru mohou zlepšit zatím trochu pochroumanou pověst bakalářských oborů. A ti nejlepší bakaláři? Ti se vydají studovat magisterský program podle své specializace třeba i na jinou univerzitu v ČR nebo ve světě. A crème de la crème magistrů by měla očekávat nabídka na doktorandské studium.
Marta Nováková, Tomáš Lipták (redakceruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
