ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
29. 3. 2024 | 2:58:44
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 Sergej Ejzenštejn – ilustrační foto

Ejzenštejn na Západě

Kultura - 18. 2. 2008 - V únoru uplynulo 60 let (11. února 1948) od předčasné smrti filmového režiséra Sergeje Michajloviče Ejzenštejna (1898–1948). S laskavým svolením autora – filmového vědce Borise Jachnina – uveřejňujeme část článku, který se věnuje nepříliš probádanému období života tohoto režiséra.

EJZENŠTEJN

část článku z časopisu Film a doba (č. 4 – 1997) ke stému výročí narození S. Ejzenštejna

Ačkoliv o Sergeji Michajloviči Ejzenštejnovi vyšlo v Čechách více knih než o kterémkoliv českém filmaři, přesto zůstávají v jeho tvorbě a životopise mezery, které nejsou dodnes zaplněny informacemi, natož natočeným filmem. Nejzáhadnější zůstává období jeho cesty na Západ, kterou podnikl se svým asistentem Grigorijem Alexandrovem a kameramanem Eduardem Tissé. Na podzim roku 1929 odjíždějí do západní Evropy a USA s cílem seznámit se s technikou zvukového filmu, případně natočit v Americe velký sociální film...

Po dvou a půl letech se vracejí domů bez filmu, je to tragédie. V závěru cesty, když vše selhalo, natočili alespoň v Mexiku materiál pro film o mexické revoluci, ale krabice s filmem se ztratily. Byly zde ovšem stovky snímků a článků, které o jejich cestě informovaly: hraje tenis s Chaplinem, vesele popíjí s kapitalisty. Jeho dva druzi mu byli zcela podřízení ve všem, neuměli ani slovo z cizích jazyků, které on zvládal.

Situace doma byla jiná, než když odjížděli. Stalin a jeho ideolog Ždanov určovali umělcům normy, Majakovskij byl „největším básníkem epochy” (brzy potom se zastřelil), Pasternak nejhorším.

(Odjížděli ovšem ve chvíli, kdy jeho film Generální linie měl velké potíže při schvalování – a film Říjen – podle Reedovy knihy, určený k oslavám desátého výročí revoluce – už musel být natáčen souběžně s dokončováním filmu o kolektivizaci zemědělství, jenž dostal nový název – Staré a nové) Cesta po západní Evropě byla triumfem, „ruská trojka” konala řadu přednášek, všude se promítal Potěmkin, Ejzenštejn kapitalisty nešetřil a jejich systému předvídal brzký konec.
Sergej Ejzenštejn

Sergej Ejzenštejn

V té době švýcarský inženýr Lazar Wechsler (Polák s ruskými školami), propadlý filmu a budující produkční a distribuční společnost Praesens-Film (která se stane ve Švýcarsku největší, po válce vyrobí i Zinnemannovy Poznamenané – s Ivanem Jandlem a Jarmilou Novotnou, či Lindtbergovu Poslední příležitost), natáčí v Curychu film o potratech. Tomuto dokumentu již předcházela Wechslerova dobrá obchodní zkušenost s uvedením takové “zdravotnické osvěty” v sousedním Německu, kam prodal film o pohlavních chorobách.

Ale v Curychu se natáčení nedařilo, mladičký Emil Berna, kterého šéf postrčil na dráhu kameramana, se mezi bílými plochami na klinice necítil nijak jistě a přísné vědecké prostředí ho možná i svazovalo.

Tu dostal Wechsler nápad – zatelefonoval Ejzenštejnovi, promluvil na něj rusky – a předestřel mu lákavou nabídku: možnost zasáhnout do filmu podle libosti, vyzkoušet si zvuk, dostat nečekaný honorář. Brzy jel pro „ruskou trojku” autem – Ejzenštejn byl ubytován v hotelu Belvoir, prohlédl natočený materiál a stanovil ihned novou, překvapivou koncepci filmu: Potrat není zdravotnická záležitost, ale sociální, pravil zkušený marxista, přidáme tam úvodní hrané příběhy a doprovodíme je naučným komentářem – pak teprve půjdeme na kliniku!

Kameramanem se stal samozřejmě Tissé, ale Berna zůstal ve štábu. Také Alexandrov, zařizoval objednávky knih, které si šéf objednával u knihkupců a antikvářů (dva taxíky neustále svážely toto duchovní zboží po Curychu – Ejzenštejn si ovšem knihy jen přečetl a neplatil, k zoufalství obchodníků, kteří byli nakonec rádi, když se jim zboží vrátilo).

Když jsem film za poměrně snadných okolností získal ve Švýcarsku, poznal jsem, jak Ejzenštejn vyzkoušel různé zvukové techniky (komentář i kontaktní dialog, přidané hluky atd.) a vybudoval přehlednou dramaturgii, v níž se spojila agitka s odbornými pasážemi, které by jinak působily jistě nudně (čísla a jiné údaje). Jsou tu však i odvážné (na svou doby) záběry císařského řezu, s použitím modelů atd. Film pochopitelně vzbudil protesty ženských spolků, církev v souvislosti s ním použila výrazu „bolševismus”, deník NZZ připomněl cenzuře, že „to” (porod) nepatří do kina – a Wechsler si mnul ruce a nechal na plakát dotisknout slogan „Nejvíce zakazovaný film světa”. Premiéra se konala 21. 3. 1930 v kině Apollo v Curychu, film trval původně 102 minut a byl zkrácen roku 1936 při novém sestřihu na 70 minut. U nás ani v SSSR nebyl uveden, po válce se mu nevěnovala žádná pozornost, Ejzenštejn byl sice klasikem, směl učit a jeho jméno bylo adorováno v čítankách, ale jeho Ivan Hrozný nesměl být dokončen a jeho tvůrce zemřel (padesátiletý!) v únoru 1948. Jeho dokument se v německém originále jmenuje Frauennot – Frauenglück, v kantonu Tessin: Miseria e felicita delle donne – a ve francouzské oblasti Misère des femmes – joies des femmes... V češtině název nemá, vypomůžeme si tedy překladem – Ženská bída, ženské štěstí (je míněno mateřství)...

z knihy Borise Jachnina Seďte rovně! a jiné texty 1963–2007, Kvarta, Praha 2007

Boris Jachnin (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz