ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
20. 10. 2014 | 6:20:34
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 

RUSKO – Profil země 2008

Speciály - 23. 3. 2008 - Krátké shrnutí faktů o Ruské federaci a konkrétních údajů za rok 2007 poněkud komplikuje skutečnost, že velká část dostupných informací se týká pouze roku 2006. Záměrem předkládaného faktografického přehledu je poskytnout širší informace o vývoji Ruska, reprezentované demografickým, politickým a ekonomickým vývojem.

M. V. Něstěrov, Na Rusi (1915)

M. V. Něstěrov, Na Rusi (1915)

OBECNÉ INFORMACE

Rozloha území celkem: 17 075 200 km2 (CIA); rozloha země 16 995 800 km2; vodní plocha: 79 400 km2.

Rusko je 1,8x větší než území Spojených států amerických a asi 220x větší než ČR. Evropská část tvoří 23 % území, asijská část 77 %. Rozlohou je Rusko největším státem na světě. Ruská federace zabírá 76 % rozlohy bývalého SSSR.

Délka hranic celkem: 20 096,5 km. Z toho hranice s jednotlivými zeměmi: Ázerbajdžán 284 km, Bělorusko 959 km, Čína (jihovýchod) 3 605 km, Čína (jih) 40 km, Estonsko 294 km, Finsko 1 340 km, Gruzie 723 km, Kazachstán 6 846 km, Severní Korea 19 km, Lotyšsko 217 km, Litva (Kaliningradská oblast) 280,5 km, Mongolsko 3 485 km, Norsko 196 km, Polsko (Kaliningradská oblast) 232 km, Ukrajina 1 576 km.

Délka pobřeží: 37 653 km.

POPULACE A DEMOGRAFICKÁ SITUACE

Demografické tendence a trendy:

Rusko poprvé v novodobých dějinách zažilo negativní přirozený přírůstek v roce 1992 a od tohoto data počet zemřelých vždy překonal počet narozených. Zvýšenou míru mortality v Rusku je možné pozorovat zejména mezi muži v produktivním věku, kteří předčasně umírají kvůli nadměrné spotřebě alkoholu, nehodám na pracovišti, vraždám, sebevraždám apod.; tento symptom je pro Rusko specifický. V roce 2000 se pouze 56 % mužů dožilo důchodového věku 60 let. To pochopitelně snižuje průměrnou délku života, která u mužů nedosahuje ani 60 let, což je výsledek ještě horší než v 60. letech minulého století. Přesto ruská společnost stárne. Demografické trendy indikují, že počet obyvatel země bude rapidně klesat.

Rusko je multietnický stát, přestože většinu tvoří Slované. Demografické procesy postihují jednotlivé národy s odlišnou dynamikou. Národy uvádějící přirozený úbytek a ukazující silné tendence k emigraci (jako Židé a Němci) zaznamenaly nejradikálnější populační úbytek. Na druhé straně imigrantské národy (Arméni, Ázeři) vykazují největší populační nárůst v porovnání s předchozími sčítáními obyvatel. Zatímco populační úbytek postihuje dominantní část ruského teritoria, určité oblasti (severní Kavkaz) naopak zažívají téměř demografický boom – v roce 2002 byl průměrný věk etnického Rusa 37,6 let, ale např. Inguše už jen 22,7 roku. Tyto faktory budou podle mnoha odborníků determinovat dynamiku změn na etnické mapě Ruska (více viz Szerepka, L. (2006): Sytuacja demograficzna w Rosji, OSW, Prace OSW, Nr. 24 nebo Main, S. (2006): Russia´s ´Golden Bridge´ is Crumbling: Demographic Crisis in the Russian Federation, Conflict Studies Research Centre, Russian Series, 06/39).

Počet obyvatel: 141 377 752 (odhad CIA z července 2007) (zde).

Ve městech žije 103,8 mil. obyvatel (73 %), na venkově 38,4 mil. lidí (27 %). Tento poměr se ani jednou nezměnil od roku 1989, jak ukazuje následující tabulka:

Dynamika urbanizace:

Dynamika urbanizace – Zdroj: Szerepka, L. (2006): Sytuacja demograficzna w Rosji, OSW, Prace OSW, Nr.24

Dynamika urbanizace – Zdroj: Szerepka, L. (2006): Sytuacja demograficzna w Rosji, OSW, Prace OSW, Nr.24

Hustota obyvatelstva: 8,33/km2.

Populace je značně přestárlá. 8,6 % obyvatelstva je starších než 70 let (údaj za rok 2006).

Věková struktura:

0–14 let: 14,6 % (muži 10 563 567 / ženy 10 021 316); 15–64 let: 71,1 % (muži 48 412 612 / ženy 52 061 604); 65 let a více: 14,4 % (muži 6 360 038 / ženy 13 958 615) (odhad z roku 2007).

Průměrný věk: celkem: 38,2 let; muži: 35 let; ženy: 41,3 let (odhad z r. 2007).

Rozdělení obyvatelstva podle věkových skupin:

Rozdělení obyvatelstva podle věkových skupin – Zdroj: GKS, Raspredelenije naselenija po vozrastnym gruppam, http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_11/05-02.htm

Rozdělení obyvatelstva podle věkových skupin – Zdroj: GKS, Raspredelenije naselenija po vozrastnym gruppam, více zde

Poměr populačního růstu: -0,484 % (odhad z r. 2007); natalita: 10,92 nar. / 1 000 obyv. (odhad z r. 2007), mortalita: 16,04 úmrtí / 1 000 obyv. (odhad z r. 2007); migrace: 0,28 migrantů / 1 000 obyv. (odhad z r. 2007).

Poměr pohlaví: při narození: 1,06 muži/ženy; pod 15 let: 1,054 muži/ženy; 15–64 let: 0,93 muži/ženy; 65 let a více: 0,456 muži/ženy; celkově: 0,859 muži/ženy (odhad z roku 2007).

Úmrtnost při porodu: celkově: 11,06 úmrtí / 1 000 porodů, muži: 12,6 úmrtí / 1 000 porodů, ženy: 9,42 úmrtí / 1 000 porodů (odhad z r. 2007).

Průměrná délka života – celkově: 65,87 let; muži: 59,12 let; ženy: 73,03 let (odhad z r. 2007).

Celková porodnost: 1,39 narozeného dítěte / žena (odhad z r. 2007).

Národnostní složení země: Rusové 79,8 %, Tataři 3,8 %, Ukrajinci 2 %, Baškirové 1,2 %, Čuvaši 1,1 %, ostatní 12,1 % (sčítání 2002).

Náboženství: ruská pravoslavná církev 15–20 %, islám 10–15 %, další křesťanské proudy 2 % (odhad z r. 2006).

Poznámka: při odhadech se jedná o praktikující věřící. Rusko má velkou část populace, která víru nepraktikuje, i nevěřících.

Gramotnost (osoby ve věku 15 let a více, které umějí číst a psát).

Celková populace: 99,4 %; muži: 99,7 %; ženy: 99,2 % (sčítání 2002).



Typ vlády: federace.

Hlavní město: Moskva.

Zeměpisné souřadnice: 55 45 N, 37 35 E.

Časový rozdíl: SČP +2 (2 hodiny napřed oproti středoevropskému časovému pásmu)

změna času: +1 hod., začíná poslední neděli v březnu; končí poslední neděli v říjnu.

Poznámka: Rusko je rozděleno do 11 časových pásem.

POLITICKÉ VEDENÍ ZEMĚ

(k 4. 12. 2007)

Prezident: Vladimir Vladimirovič PUTIN (zastupující prezident 31. prosince 1999 – 6. května 2000, prezidentem od 7. května 2000).

Předseda vlády: Viktor Alexejevič ZUBKOV (od 14. září 2007), první místopředsedové vlády: Dmitrij Anatoljevič MEDVEDĚV (od 14. listopadu 2005) a Sergej Borisovič IVANOV (od 15. února 2007), místopředsedové vlády: Alexandr Dmitrijevič ŽUKOV (od 9. března 2004), Sergej Jevgenjevič NARYŠKIN (od 15. února 2007) a Alexej Leonidovič KUDRIN (od 24. září 2007).

Kabinet: všichni ministři jsou jmenováni prezidentem. Existuje rovněž instituce Prezidentské administrativy, která poskytuje personál a politickou podporu prezidentovi, navrhuje prezidentské dekrety a koordinuje politiku vládních agentur, Rada bezpečnosti se taktéž přímo zodpovídá prezidentovi.V

Volby: prezident je volen v přímých volbách na čtyřleté období (zvolen může být pouze dvakrát za sebou).

Poznámka: Neexistuje instituce viceprezidenta. Pokud prezident v úřadu zemře, zdravotní stav mu neumožní vykonávat funkci či rezignuje, jeho funkce se ujímá premiér jakožto zastupující prezident, dokud se nebudou konat nové prezidentské volby, podle zákona do tří měsíců; premiér je jmenován prezidentem a schvalován Státní dumou,

Volební výsledky z posledních prezidentských voleb, které se konaly 2. března 2008: prezidentem byl zvolen Dmitrij Anatoljevič MEDVEDĚV (navržený V. Putinem), který získal 52 530 712 hlasů (70,28 %). Za ním skončili Gennadij Andrejevič ZJUGANOV s 13 243 550 hlasy (17,72 %), Vladimir Volfovič ŽIRINOVSKIJ s 6 988 510 hlasy (9,35 %) a Andrej Vladimirovič BOGDANOV s 968 344 hlasy (1,30 %).

Legislativa:

Dvoukomorové Federální shromáždění (Федеральное собрание) se skládá z Rady federace (Совет федерации) (178 křesel) a Státní dumy (Государственная Дума) (450 křesel, všichni členové voleni poměrným systémem stranických kandidátek se vstupní klauzulí 7 %, a to na funkční období 4 roky). Poslední volby do Státní dumy se konaly 2. prosince 2007.

Výsledky:

Jednotné Rusko – 64,19 % (315 mandátů),

Komunistická strana Ruské federace – 11,59 % (57),

Liberálně-demokratická strana Ruska – 8,18 % (40),

Spravedlivé Rusko – Vlast, důchodci, život – 7,78 % (38).

Do parlamentu se nedostaly:

Zemědělská strana Ruska (2,3 %),

Ruská jednotná demokratická strana (Jabloko) (1,6 %),

Svaz pravicových sil (1,0 %),

(Zdroj: Parties and Elections in Europe, zde).



Politické strany a předsedové:

- Spravedlivé Rusko (JR), předseda: Sergej Michajlovič MIRONOV (vytvořeno sloučením tří malých politických stran: Vlast, Strana důchodců a Strana života),

- Komunistická strana Ruské federace (KPRF), předseda: Gennadij Andrejevič ZJUGANOV,

- Liberálně demokratická strana Ruska (LDPR), předseda: Vladimir Volfovič ŽIRINOVSKIJ,

- Svaz pravicových sil (SPS), předseda: Nikita Jurjevič BĚLYCH,

- Jednotné Rusko (JR), předseda: Boris Vjačeslavovič GRYZLOV,

- Jabloko, předseda: Grigorij Alexejevič JAVLINSKIJ.

ČLENSTVÍ V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH

APEC, Arktická rada, ARF, ASEAN (partner v dialogu), BIS, BSEC, CBSS, CE, CERN (pozorovatel), CIS, CSTO, EAEC, EAPC, EBRD, G-8, GCTU, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt (signatář), ICRM, IDA, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, LAIA (pozorovatel), MIGA, MINURSO, MONUC, NAM (host), NSG, OAS (pozorovatel), OIC (pozorovatel), ONUB, OPCW, OSCE, Pařížský klub, PCA, PFP, SCO, OSN, Bezpečnostní rada OSN, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNITAR, UNMEE, UNMIL, UNMIS, UNMOVIC, UNOCI, UNOMIG, UNTSO, UNWTO, UPU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO (pozorovatel), ZC (zde).

EKONOMIKA, JEJÍ STRUKTURA, VÝVOJ A PROGNÓZA

Rok 2006 byl pro Rusko osmým rokem ekonomického růstu, v průměru kolem 6,7 % ročně od finanční krize v roce 1998. Ačkoliv vysoké ceny ropy a relativně levný rubl zpočátku tento růst nastartovaly, od roku 2003 hraje významnou roli i poptávka spotřebitelů a investice. Během posledních pěti let fixní kapitálové investice zprůměrnily reálné zisky na více než 10 % ročně a osobní příjmy dosáhly více než 12% růstu. Během tohoto období poklesla chudoba a rozšiřovala se vznikající střední třída. Rusko od finanční krize z roku 1998 rovněž zlepšilo svou mezinárodní finanční pozici. Federální rozpočet od roku 2001 zaznamenává přebytky, rok 2006 skončil s přebytkem 9 % HDP. V posledních několika letech Rusko využilo Stabilizační fond (založený na daních z ropy) k splacení dluhů za celou sovětskou éru věřitelům z Pařížského klubu a MMF. Zahraniční dluh klesl na 39 % HDP, a to hlavně díky klesajícímu státnímu dluhu, ačkoliv komerční dluh zahraničním věřitelům prudce vzrostl. Zisky z exportu ropy umožnily Rusku zvýšit zahraniční rezervy z 12 miliard USD v roce 1999 na 315 miliard USD na konci roku 2006. Během prvního Putinova funkčního období bylo implementováno množství důležitých reforem v oblasti daní, bankovnictví, práce a vlastnictví pozemků. To pozvedlo obchodní a investiční důvěru Ruska pro zahraniční investice, které se zvýšily z 14,6 miliard USD (v roce 2005) na odhadovaných 30 miliard USD v roce 2006 (zde).

Ekonomická struktura:

Zdroj: The Economist, Country Briefing – Russia, The Economic Structure, <a target=zde">

Zdroj: The Economist, Country Briefing – Russia, The Economic Structure, zde

Další ekonomická data:

Zdroj: The Economist, Country Briefing – Russia, The Economic Structure, <a target=zde">

Zdroj: The Economist, Country Briefing – Russia, The Economic Structure, zde

Ekonomická a politická prognóza na roky 2008–2009:

Závislost systému na osobní moci prezidenta je zdrojem potenciální nestability. Putinovo funkční období končí v roce 2008 a jeho následovník Dmitrij Medvěděv nejspíše nebude natolik populární, což by mohlo způsobit v systému určité napětí. Další tenze by mohly nabrat na intenzitě, pokud Putin bude usilovat o vykonávání moci i po roce 2008 (např. jako premiér).

Směřování k rostoucímu autoritarismu bude patrně přetrvávat i v následujícím období.

Vztahy Ruska s USA a EU se silně zhoršily ve světle mnoha rozdílných přístupů v otázkách nově nalezené asertivity ruské zahraniční politiky. Přesto ruská ekonomická agenda a některé sdílené cíle (boj s terorismem a prevence šíření jaderných zbraní) by mohlo napomoci zajistit, že se napětí nevymkne kontrole.

Trend narůstajícího etatismu v ekonomické politice bude pravděpodobně pokračovat, ale můžeme očekávat i omezenou liberalizaci, povzbuzenou vstupem Ruska do WTO (možná v roce 2008).

Fiskální přístup byl uvolněn před volebním cyklem 2007–2008 s mnohem větším podílem utracených (a snad až nečekaných) zisků z energie než předtím.

Kapacitní omezení, pomalé tempo institucionálních změn a dopad reálného ocenění rublu povedou podle expertů z časopisu The Economist ke zpomalení ekonomické expanze. Růst HDP bude přesto pokračovat díky vysokým cenám za ropu a podle odhadů se bude reálně pohybovat kolem 5 % v letech 2008–2012.

Navzdory omezením vztahujícím se na zahraniční investice vedlo zlepšení celkového obchodního prostředí ke zvýšeným příjmům z přímých zahraničních investic (FDI). Zdroj The Economist (zde).

POUŽITÉ ZDROJE

CIA: The World Factbook – Russia. Dostupné zde.

Main, S. (2006): Russia´s ´Golden Bridge´ is Crumbling: Demoghraphic Crisis in the Russian Federation, Conflict Studies Research Centre, Russian Series, 06/39

Federální služba státní statistiky. Dostupné zde.

Parties and Elections in Europe – Russia. Dostupné zde.

Szerepka, L. (2006): Sytuacja demograficzna w Rosji, OSW, Prace OSW, Nr. 24.

The Economist, Country Briefing – Russia, Economic Structure. Dostupné zde.

The Economist, Country Briefing – Russia, Factsheet. Dostupné zde.

The Economist, Country Briefing – Russia, Forecast. Dostupné zde.

Martin Laryš (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz