ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
16. 1. 2019 | 19:54:40
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 

Simulakra a historická kontinuita v Rusku

Politika - 30. 11. 2007 - Statistické údaje pravidelných předvolebních průzkumů nejsou jen pouhými ukazateli vyčíslujícími nálady elektorátu před blížícími se volbami v Rusku, nýbrž reprezentují celou kulturně-historickou situaci. Předvolební průzkum nezávislého sociologického centra Levada z 16. listopadu vlastně jen znovu poukázal na míru historické kontinuity, kterou je Rusko zatíženo (výsledky průzkumu zde).

Takto si vyložil historickou kontinuitu jeden ze soutěžících o nejlepší plakát k prezidentským volbám v r. 2004 - Zdroj: Grani.ru

Takto si vyložil historickou kontinuitu jeden ze soutěžících o nejlepší plakát k prezidentským volbám v r. 2004 - Zdroj: Grani.ru

Začněme tezí: Ve vztahu k politické moci se ruská společnost v základních rysech za velice dlouhou dobu (v řádech staletí) téměř nezměnila. Hlavním metodologickým problémem takového tvrzení je snad až nepřípustná míra generalizace několikasetletých dějin Ruska. Při polemice s takovým argumentem je proto nutné opřít se o názor zkušeného a renomovaného historika, jehož syntéza vychází z rozsáhlého výzkumu delšího časového období.

Otázku vysoké míry historické kontinuity v dějinách Ruska lze svést k jedinému bodu, a totiž ke vztahu společnosti k politické moci. Rusové se domnívají, že vládnoucí špičky (dostatečně) nereprezentují zájmy obyvatelstva, především v sociálně-ekonomické oblasti, že širší společenské vrstvy jsou naprosto přehlíženy a odtrženy od vrstev vládnoucích, na něž nejen nemají, ale ani nemohou mít žádný vliv. Mocenská elita tak nemá motivaci na statu quo cokoliv měnit, byť je pro většinu nepřijatelný. A jak vypadá nespokojenost Rusů s vládnoucí vrstvou vyjádřená v číslech?

Podle průzkumu se značná část voličstva domnívá, že výsledky voleb určují představitelé stávající politické moci. 42 % dotázaných se domnívá, že předvolební debaty jsou jen trikem. Téměř polovina respondentů (48 %) je přesvědčena, že volby budou nakonec jen imitací boje o moc, protože rozdělení míst v Dumě se nebude řídit výsledky hlasování, ale bude nadiktováno shora. Oproti tomu 34 % respondentů věří, že ve volbách „půjde o skutečný politický boj“. Jinými slovy, jen třetina elektorátu se domnívá, že může mít vliv na přerozdělení moci vládnoucí vrstvy. Přesto poslušně k volbám půjdou (63 %) a svůj hlas do volební urny hodí. Komu jej hodí? To je téměř jasné. Z průzkumu totiž vyplynulo, že většina Rusů (55 %) má tendenci hlasovat pro předpokládané vítěze voleb. A nesporným vítězem voleb bude Putinovo Jednotné Rusko. Předvolební preference strany (67 %) totiž přibližně kopírují popularitu V. Putina.

Trochu s nadsázkou lze sestavit typického ruského voliče. Je to někdo, kdo určitě půjde k volbám, bude vědět, že hlasovat nemá smysl, protože křesla v Dumě jsou již dávno rozdělena a politické debaty v televizi vedou simulakra. Ačkoli je přesvědčen, že za nekalými politickými praktikami stojí stávající vládnoucí garnitura, hlas hodí Jednotnému Rusku, tedy vlastně Putinovi.

Teze o tom, že se ruská společnost v základních rysech příliš nezměnila, se nejčastěji vysvětluje patrimoniální tradicí, výchovou k poslušnosti, úctě k autoritám, paternalismu a neoblomnou vírou obyvatelstva v to, že ve skutečnosti je vládce vždy dobrý a zlořád představují jen lidé z jeho okolí.

A historická kontinuita? Tu nechť potvrdí historik. „Žádná z ekonomických či sociálních skupin starého režimu nebyla buď schopna nebo ochotna postavit se koruně a zpochybnit její monopol na politickou moc. Tyto skupiny toho nebyly schopny, protože koruna – tím, že vnutila zemi patrimoniální princip a činila si nárok na území říše jakožto na majetek a na její obyvatelstvo jakožto na služebníky – zabránila vytvoření výsep nezávislého bohatství či moci. Zmíněné skupiny nedokázaly odporovat státu, protože dokud v tomto systému zůstávala koruna hlavním zdrojem veškerého materiálního blaha, každá ze skupin měla silný sklon jí podlézat. ...obchodníci byli na koruně závislí, pokud šlo o udělování licencí a monopolů a pokud šlo o celní tarify chránící neefektivní průmyslovou výrobu; duchovenstvo potřebovalo korunu proto, aby chránila jeho pozemkový majetek, a když mu majetek odňala, aby mu vyplácela subvence. ...Za nepříznivých hospodářských podmínek, které v Rusku převažovaly, měly vrstvy toužící se dostat nad úroveň životního minima jedinou možnost – spolupracovat se státem – , což znamenalo vzdát se politických ambicí. Během celých ruských dějin vznikalo bohatství soukromých osob jako důsledek přízně vlády, jako vládní odměna za dobré politické chování a tak bylo také vnímáno. ...Neplnoprávné vrstvy, tedy masa mužiků, dávaly rovněž přednost absolutismu před ostatními formami vlády...“ napsal více než před 30 lety o Rusku do roku 1900 americký historik Richard Pipes.



Zdroj citace: Richard Pipes: Rusko za starého režimu. Praha, Argo, 2004, str. 305–306.

Související články - volby 2007

Jaká je nálada před blížícími se volbami?

Výsledky voleb do Dumy v číslech

Radikální protiputinovská opozice zahájila předvolební kampaň

Jaká jsou očekávání voličů aneb parlamentní volby včera a zítra

Jaká je současná ruská opozice?

Tomáš Lipták (Tomas.Lruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz