ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
16. 1. 2019 | 19:40:02
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 ilustrační obrázek

O stavu české rusistiky/slavistiky

Speciály - 4. 2. 2008 - Málokdo mezi vysokoškolskými pedagogy, vědci a studenty asi popírá, že se rusistika a slavistika nacházejí v krizi. O tom, že nejde jen o český fenomén, svědčí fakt, že v Německu bylo v letech 1995–2005 uzavřeno 6 slavistických oddělení (Berlín – Freie Universität, Münster, Saarbrücken, Mannheim, Rostock a Bayreuth) a ze 139 profesorských míst se zrušilo 36, což představuje 27% pokles.

Není nijak snadné určit příčiny této krize a ještě obtížněji se zástupci vyjmenovaných stran shodují na efektivním způsobu jejího překonání.

Situace ve slavistických oborech je v Česku poněkud nepřehledná. Především pro budoucí studenty není snadné zorientovat se v neobvykle rozvětvených a fragmentarizovaných slavistických pracovištích. Vědí uchazeči o studium, kde se nabízí kvalitní jazykověda na úrovni bakalářského programu? Kam jít studovat magisterskou rusistiku, když se zajímají např. o moderní ruskou literaturu či ruskou politiku? A nakonec asi nejpalčivější otázka – existují mezi jednotlivými katedrami excelentní pracoviště rusistiky, ať výuková, či vědecká?

Jako specializovaný server sledujeme se zvýšeným zájmem stav odborných pracovišť, a to nejen vysokoškolských, která se obsahem výuky a oblastí svého vědeckého zaměření orientují na problematiku Ruska

Abychom podpořili diskusi o budoucím vývoji rusistiky, na které nám záleží, sestavili jsme na konci minulého roku anketu, která měla definovat hlavní příčiny současného stavu a pokusit se nastínit možná východiska. Dotazník jsme zaslali ředitelům významných českých ústavů. Vedoucí pracovníci měli nejdříve svá pracoviště představit (velikost katedry, grantová a publikační činnost) a svěřit se s problémy, se kterými se nejčastěji potýkají, a s cíli, které si kladou. Abychom zajistili pohled z obou stran, na nejpalčivější otázky měli odpovědět i zaměstnanci jednotlivých kateder. Požádali jsme je proto o hodnocení stávající situace v tom odvětví slavistiky, ve kterém působí a o návrhy na případná zlepšení. Oslovena byla pracoviště na univerzitách v Brně (FF MU), Olomouci (FF UP), Ostravě (FF OU), Plzni (FPE ZČU) a v Praze (FF UK).

Hodnocení fakult podle jejich vnější prezentace

V rámci hodnocení českých rusistik jsme se zaměřili na jejich vnější prezentaci. Pod drobnohledem se nejprve ocitly webové stránky každého výše jmenovaného pracoviště a poté jsme se obrátili k bakalářským programům českých rusistik, jak je lze nalézt na stránkách jednotlivých kateder. Ukázalo se, že webové stránky většiny kateder mohou jejich návštěvníky potěšit. Je již téměř samozřejmostí, že jsou zveřejněny profily vyučujících včetně jejich publikační činnosti, zveřejňují se sylaby k přednáškám atd. Přece jen je ale nutné upozornit na dva nedostatky. Za prvé, rubriky na stránkách některých kateder jsou téměř prázdné. Pokud rubriky především se slibným názvem jako „věda a výzkum“ (katedra v Brně) nelze zaplnit třeba z časových důvodů, je lepší je vůbec nemít. Za druhé se ukázalo, že katedry v Olomouci a v Praze mají dvě verze webových stránek. To je neefektivní a velice matoucí. Staré adresy by měly automaticky návštěvníka přesměrovat na novou webovou prezentaci katedry.

Co se týká informací o bakalářském studiu, jak je představují jednotlivé fakulty, vzniká dojem, že bakalářské programy nemají zatím příliš ucelenou koncepci. Výjimkou snad může být pražské pracoviště, kde je celý program podrobně popsán. Na stránkách by ale neměla chybět ani specifikace zaměření a informace o tom, jaké znalosti a dovednosti si absolvent bakalářského programu osvojí a k čemu mu mohou být dobré. Podrobnosti v článku: Slavistika na webu a hodnocení bakalářských programů rusistiky.

Za další způsob prezentace rusistiky a slavistických pracovišť lze považovat samotnou anketu. Jestliže se mnozí zaměstnanci kateder rozhodli vůbec na anketu nereagovat, lze to považovat za smutnou skutečnost svědčící o malém zájmu sdílet své vize (v horším případě o jejich absenci). Naprostý nezájem demonstroval tým ostravské Filozofické fakulty. Nejenže neodpověděl nikdo z vedení katedry, které bylo osloveno 3x, ale neodepsal ani jeden z pěti oslovených zaměstnanců. Ostravská rusistika tak naprosto selhala v komunikaci s vnějším světem, čímž demonstrovala svou uzavřenost a nezájem o potenciální studenty, kolegy v oboru i širší veřejnost. Kdyby se to stalo před deseti lety, ještě by se snad někdo mohl vymluvit na chabé počítačové vybavení fakulty, dnes je to obrázek o fungování katedry.

Základní problémy

Náš průzkum podepřený anketními odpověďmi ukázal, že problémy české rusistiky i slavistiky lze shrnout do tří oblastí: 1. nedostatečné financování oboru, 2. nekoncepčnost, 3. nedostatek kreativity.

1. Nedostatečné financování oboru

Nedostatek peněz se samozřejmě projevuje i v jiných oborech, nejen v rusistice. I když mnozí tvrdí, že příliv peněz do školství není tak nízký, do vzdělání a vědy investuje ČR stále málo finančních prostředků. Ačkoli v oblasti výzkumu a vývoje (R&D) je potěšitelný nárůst (viz Towards a European Research Area. Science, Technology, Innovation – Key Figures 2007), z poslední zprávy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Education at a Glance 2007 plyne, že výdaje na jednoho českého studenta VŠ jsou 6 752 USD, tj. asi 117 485 Kč (údaje zohledňují paritu kupní síly, takže není rozhodující, jak bohatá je daná země) oproti např. Německu s 12 254 USD, Švédsku s 16 218 USD nebo Švýcarsku s 21 966 USD (asi 382 209 Kč). Z HDP jde na školství stále mnohem méně peněz než ve Spojených státech či ve Skandinávii.

I když se lze čas od času dočíst o špatném hospodaření s penězi ve vysokém školství, existuje celá řada možností, jak vyřešit problém nedostatku financí alespoň na některých univerzitách.

Dluh státu nespočívá ani tak v tom, že na školství vyděluje málo peněz, ale v tom, že koncepčně nepodporuje kvalitní školy. V Německu funguje systém oceňování vysokých škol nebo jejich disciplín. Do soutěže o excelentní univerzitu se mohou přihlásit ta pracoviště, která prokazují vynikající výsledky v oblasti výzkumu (tzv. Exzellenzinitiative a Exzellenzcluster). Kupříkladu univerzita v německé Kostnici, která tuto soutěž nedávno vyhrála a byl jí udělen titul elitní univerzita (Elite-Universität), obdržela mimořádnou dotaci na výzkum a rozvoj mladých vědců přes 100 mil. EUR (přes 2,6 miliardy Kč).

Vědecké činnosti se může dařit jen tam, kde jsou peníze na výstavbu nových prostor, doplňování knihovny, podporu návštěv jiných výzkumných pracovníků, otevření nových grantových projektů, podporu budoucích docentů mimořádným rokem placeného volna na dopsání habilitační práce, zvýšení počtu pomocných vědeckých pracovníků. Je nutné, aby byly podporovány mezinárodní konference, letní školy a publikační činnost. Vzhledem k velikosti ČR by bylo zřejmě smysluplnější zavést udělování podobných titulů nikoliv celým vysokým školám, ale jednotlivým fakultám, což by znamenalo novou tvůrčí vlnu a větší otevření se světu, např. přijímáním doktorandů ze zahraničí.

Další cestou, která může první návrh doplňovat, je zavedení školného. Úměrné poplatky za studium by obdržely přímo školy (aniž by se jim snížily další dotace) a mohly by s těmito prostředky do určité míry svobodně nakládat. Získaly by tak pro jednotlivá pracoviště možná nízký, ale přece jen dodatečný zdroj financování. Poplatky nesmí být pochopitelně příliš vysoké a zavedení školného musí být doplněno propracovaným systémem nízkoúrokových půjček. V některých spolkových zemích v Německu bylo školné zavedeno teprve nedávno a jeho výše je okolo 500 EUR za semestr. Univerzity mohou doplňovat zásoby knih, platit tutory a peníze použít na vyšší počet pomocných vědeckých pracovníků. Další možností dodatečného získání finančních prostředků je efektivní daňové zvýhodnění sponzorských příspěvků. Sponzoři by měli mít možnost financovat např. publikace, nákup knih, organizaci konferencí apod. Automobilka Volkswagen sponzoruje na západ od našich hranic nejen mezioborové vědecké konference, ale také třeba vydání slovníku ruské rétoriky 17. a 18. století.

2. Nekoncepčnost

Zdá se, že fakulty zatím stále zápasí s pojetím bakalářských oborů. Cílem státu orientujícího se na znalostní ekonomiku (knowledge-based economy) je, aby tímto programem prošlo co nejvíce mladých lidí. Fakulty ale nemají prostorové podmínky (viz anketa – odpověď I. Pospíšila), někdy dostatek vyučujících, navíc se potýkají se zmenšujícím se zájmem o podobné obory. Pracoviště v Olomouci a v Ostravě to vyřešila tím, že nabízejí „praktické“ zaměření bakalářského programu. Jenže specializace na hospodářskou oblast, podnikatelskou ruštinu či cestovní ruch, jsou vhodné spíše pro soukromé nebo ekonomicky zaměřené školy. Je otázkou, zda je vhodné, aby do tohoto segmentu vzdělávání vstupovaly filozofické fakulty.

Další slabinou českých slavistických pracovišť je jejich snaha o co nejširší programovou nabídku. Především pražská slavistika je počtem oborů snad světovým unikátem. Jenže se už dávno ukázalo, že není možné zaručit stejně kvalitní obsazení týmů, hlavně pro malé obory je charakteristické, že je často „zajišťuje jen hrstka jednotlivců, kteří je drží nad vodou svým osobním nadšením“ (T. Chlaňová). Zdá se, že by mnohem efektivnější byla určitá specializace (třeba na základě konsenzu mezi fakultami). Kdyby se areálová studia mohla vyučovat na jedné z univerzit přednostně, pak na jiné by mohl vzniknout silnější obor lingvistiky apod. Nejde o konkurenci, ale o doplňování, i když je zřejmé, že v základu se musí vyučovat jazyk, literatura a kultura všude. I když je pochopitelné, že se žádné z pracovišť nechce vzdávat své tradice (někdy trochu domnělé), týká se to i publikací. Jistě by pro všechny strany bylo mnohem zajímavější spolupracovat a publikovat své texty v jednom prestižním českém rusistickém (slavistickém) časopise (třeba internetovém) než jich mít hned několik a produkovat další mnohé fakultní sborníky s malým dopadem. Zahraniční knihovny by takové periodikum mohly odebírat, a tím by bylo celkem zřejmé, co se děje v české rusistice/slavistice.

3. Nedostatek kreativity

Skutečným problémem české rusistiky/slavistiky ale není ani nedostatek financí, který lze alespoň částečně řešit granty, ani koncepční nedostatky, ale obecně nedostatek iniciativy a kreativity. Některé anketní odpovědi sice naznačují, že nápady na zajímavé projekty tady jsou, ale chybějí adekvátní podmínky (především finanční) pro jejich realizaci. Jenže i ty souvisejí s tvořivým potenciálem vedoucích pracovníků kateder a schopností jejich efektivního řízení (anebo s jejich nedostatkem). Je zřejmé, že situace na akademické půdě není rozhodně snadná a kupříkladu prostorové problémy nevyřeší ani příliv peněz z terciární sféry.

Čím vysvětlit stojaté vody fakultních rusistik/slavistik? Snad malým zastoupením mladé generace (viz anketa – odpověď L. Vobořila), možná přílišnou vytížeností pracovníků a starostí o živobytí (viz anketa – odpovědi D. Kšicové a M. Peškové), možná nechutí dotahovat projekty do konce bez adekvátní odměny a institucionální podpory, možná „personálním soumrakem“ (T. Glanc). Ať je to čímkoli, výsledkem je, že česká rusistika/slavistika je málo tvůrčí. To ovšem nelze tvrdit o nefakultních iniciativách, ty se rozrůstají. A nedá se ani říci, že by studenti slavistických oborů nebyli tvůrčí a pracovití (vznikly překladatelské dílny, specializované servery, časopisy atd.). Když si na stránkách kulturního týdeníku A2 zadáte ve vyhledávání heslo „Rusko“, objeví se přes 100 článků, z nichž mnohé napsali žáci těch, kteří odpověděli na anketu. Proč je tedy tak málo aktivit na oficiální, akademické úrovni? Tomáš Glanc ve své odpovědi správně naznačil, že je nutné kvalitní vedení podniku, ve kterém je nezbytná reflexe problémů na pracovišti, analýza stavu, ocenění rizik a formulace vize. Kvalitní řízení každého podniku je založeno na principech, které nejsou na univerzitě nijak odlišné ve srovnání s jinými pracovišti. A základem dobrého fungování jakéhokoli týmu je úspěšná personální politika. Z odpovědí se zdá, že v tomto směru je spokojen jen Ivo Pospíšil.

Otázka Čto dělať? je zde tedy na místě. Především by bylo žádoucí propojit badatelské projekty a zvýšit informovanost mezi jednotlivými univerzitami. Na základní úrovni to mohou vyřešit společná meziuniverzitní doktorandská kolokvia, kde budou mladí vědci prezentovat výsledky své badatelské práce (v různém stádiu hotové), diskutovat o metodologických problémech a novějších teoretických pracích relevantních pro jednotlivé tematické okruhy, provádět strukturální analýzy textu a společně debatovat o plodných teoretických konceptech. A vůbec se navzájem seznamovat s okruhem badatelských zájmů, které zastupují jednotlivé katedry.

Další možností společné práce je sestavení týmu talentovaných doktorandů, asistentů a docentů, kteří by utvořili jakési badatelské centrum. Takový způsob práce by byl ještě zajímavější v interdisciplinární dimenzi. Společný větší grantový projekt by možná mohl být prvním krůčkem tímto směrem.

Velikou předností pro celou českou rusistiku/slavistiku by bylo založení internetového rusistického/slavistického portálu (či alespoň databáze), který by prezentoval okruh badatelských zájmů jednotlivých autorů. Zde by se mohly zveřejňovat nejlepší diplomové práce, disertace, odborné články (po domluvě o autorských právech s tištěnými časopisy, kde obvykle vycházejí). Mnohé práce, které se dnes na katedrách píší, nejsou jen v češtině, takže by takový portál sloužil i zahraničním slavistům, knihovnám atd., kteří by lehce získali přehled o pracích českých rusistů a slavistů vůbec.

Česká republika má ve světě dobrý zvuk a turistické lákadlo v podobě Prahy může přitáhnout i množství vynikajících osobností rusistiky/slavistiky, které by na některých fakultách mohly vystoupit se sérii několika přednášek. V dnešním globalizovaném světě s příhodnými cestovními podmínkami není problém zavolat nebo napsat na nejlepší rusistická/slavistická pracoviště na světě a pozvat přední vědce na krátký studijní pobyt. Bohaté zahraniční univerzity mohou cesty svým zaměstnancům bez velkých problémů uhradit samy, pokud na ně nevystačí domácí fondy mobility, a české katedry i jejich studenti tím mohou jen získat. Větší propojenost se světem by mohla být zárukou, že se si obor získá a dlouhodobě udrží vysokou úroveň.

Problém kreativity je, jak se ukazuje, hlavně problémem vedoucích rusistik a některých dalších slavistických oborů. Vedení často působí mdlým a ospalým dojmem. Na katedrách jakoby chyběly organizačně schopní pracovníci a na vedoucích místech silné osobnosti – lidé schopní, zkušení a kreativní. Vždyť jedině oni mohou na katedru vnést novou tvůrčí energii a týmovou prací usilovat o překonání krize oboru. Ovšem jistě nejde jen o hezké webové stránky a otevřenou komunikaci s vnějším světem, kterou musí na poslední chvíli zachraňovat sekretariát, jako v případě pražské Filozofické fakulty, ale především o skvělé odborníky. Skončit lze proto snad jedině přáním Vladimíra Svatoně: Kéž by se na chodbách některého z rusistických pracovišť objevil znovu třicetiletý Roman Jakobson.

Autor pracuje ve výzkumném projektu Norma, symbol a integrace na Universität Konstanz.



Zdroje:

FF MU v Brně

FF UP v Olomouci – staré stránky, nové stránky

FF OU v Ostravě

FPE ZČU v Plzni

FF UK v Praze – staré stránky, nové stránky

Dmitri Zakharine: Der Anfang als „point of no return“ – Deutsche Slavistik und deutsche Rechnungshöfe. Referát přednesený na Universität Konstanz v létě r. 2006. (nepublikováno)

Education at a Glance 2007.

Towards a European Research Area. Science, Technology, Innovation - Key figures 2007

* * *

Související články - O stavu české rusistiky/slavistiky

- Anketa – rusistika a slavistika očima českých rusistů

- Slavistika na webu a hodnocení bakalářských programů rusistiky

- „Teď nějaké velké problémy neřešíme...“ – rozhovor s prof. J. Murašovem, vedoucím slavistiky na Universität Konstanz

- Slavistika na Slovanském ústavu AV ČR

Tomáš Lipták (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz